Zámek Hluboká nad Vltavou

Zámek Hluboká nad Vltavou Hluboká je dnes významnou loveckou památkou. Zámek však nikdy loveckým hradem ani zámkem nebyl. Již v dobách 1. světové války a druhé polovině 19. století sloužil jako základna pro pořádání tzv. hlubocké honební sezóny, která zde byla pořádána každoročně pro vybranou společnost Schwarzenbergů. Samotné hony trvaly 14 dnů a po roce 1907 pouze 6 dnů. Lovila se okolní zvěř drobná. Ve Staré oboře se pořádaly naháňky na zvěř černou, daňky a muflony. Do roku 1913 se zde pořádaly také parforsní hony. Samotný výřad ulovené zvěře spárkaté se konal na nádvoří hlubockého zámku. Historie: Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královsky majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1940 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké panství v roce 1561. O dva roky později nechali noví majitelé původní gotický hrad stavebně upravit na renesanční zámek. Koncem 16. století byl dalším majitelem panství rod malovců z Malovic, jako protestanti však přišli o majetek v roce 1619 a o čtyři roky později jako náhradu za válečné pohledávky získal panství od císaře Ferdinanda II. Habsburka španělský generál Don Baltazar de Marradas. Od jeho synovce v roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg. Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským aktivitám Schwarzenbergové hlubocký zámek dvakrát stavebně upravili, nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli rozsáhlou rekonstrukci zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech 1840 - 1871 včetně úpravy parku a okolní krajiny. Byl přestavěn po vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky.