Zástupci MŽP a Lesů ČR se domluvili na užší spolupráci při potírání pytláctví a ochraně zvláště chráněných druhů

Zástupci MŽP a Lesů ČR se domluvili na užší spolupráci při potírání pytláctví a ochraně zvláště chráněných druhů Už tři roky Česko naplňuje Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů. Ta se týká nejen činnosti Ministerstva životního prostředí, ale zapojeno je také Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo obrany a samozřejmě také jejich resortní organizace, Policejní prezidium ČR nebo Státní veterinární správa. Koordinaci zajišťuje pracovní skupina, která minulý týden zasedala, aby diskutovala o aktuálním plánu priorit. Příkladem dosavadní spolupráce je mimo jiné zohlednění nelegálního zabíjení živočichů a pytláctví při pronájmu státních honiteb. Impulsem k tomu byl také závažný případ nelegálního nakládání s ohroženými druhy, takzvaná kauza Kameňák. Zastřelený rys a další části chráněných druhů byly v roce 2020 nalezeny v mrazáku a domě předsedy mysliveckého sdružení Jelen Kameňák, který byl odsouzen k peněžitému trestu za nelegální držení zvláště chráněných druhů. Myslivecké sdružení si pronajímalo státní honitbu od Lesů ČR. Proto se zástupci MŽP a Lesů ČR domluvili na užší spolupráci při potírání pytláctví a ochraně zvláště chráněných druhů. LČR od roku 2023 převzaly honitbu do vlastní správy a zajistily tak plnou kontrolu nad výkonem práva myslivosti. MŽP a Lesy ČR se domluvily na užší spolupráci i proto, že státní podnik je největším správcem lesů v zemi, a tím pádem významným správcem chráněných území a důležitým partnerem orgánů ochrany přírody. „Naše vláda prosazuje opatření k omezení nelegálního zabíjení živočichů i k omezení nezákonného obchodu s nimi. Pro Ministerstvo životního prostředí je to zásadní téma, které umí řešit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s odkazem na programové prohlášení vlády. „Pytláctví a nelegální zabíjení a nakládání se zvláště chráněnými druhy má v praxi řadu podob. Známe případy nelegálního zástřelu rysa nebo vlka v lese, ale i otrávené orly mořské nebo vydru uhynulou v železech. Každý takový trestný čin má jiný charakter a může být posuzován podle různých zákonů, ať už podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o myslivosti nebo také jako obecné ohrožení, a to třeba když jsou železa nebo jed umístěny na veřejně přístupném místě. Bohužel mnoho takových případů zůstává neodhaleno, ale u řady druhů nelegální zabíjení, společně s dalšími člověkem způsobenými příčinami úhynu, akutně ohrožuje jejich přežití,“ doplnil ministr Hladík. Z těchto důvodů MŽP s klíčovými partnery naplňují Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v ČR, která se mimo pytláctví a dalších způsobů nelegálního zabíjení volně žijících živočichů zabývá rovněž problematikou negativního vlivu některých veterinárních léčiv nebo pesticidů. Aktuálně členové pracovní skupiny spatřují pozitivní posun ve spolupráci státních orgánů i v aktivním zapojení zainteresovaných nevládních organizací. Známým příkladem je řešení případů otrav volně žijících ptáků, kdy se díky aktivitám České společnosti ornitologické za pomoci takzvané psí jednotky podařilo usvědčit a odsoudit první dva pachatele v ČR. Nelegální zabíjení a otravy volně žijících živočichů jsou komplexním problémem, jemuž je potřebné věnovat zvýšenou pozornost, a to nejen státních úřadů, neziskových organizací, ale velkou měrou může přispět svou pozorností při pobytu v přírodě také široká veřejnost.