historických - Belize - All
Den lesů nové generace: Jihočeši zvou 5. října do lesa i do muzea
Pro jihočeské návštěvníky Dne lesů nové generace připravují Lesy ČR na sobotu 5. října před zámkem Ohrada a v lesích u Bezdreva trasu, na které si mohou lidé vyzkoušet třeba měření dřeva, výrobu oplůtků nebo sběr osiva.
„Seznámí se s výchovou lesa a různými způsoby jeho obnovy, uvidí v akci koně a vysvětlíme, proč v lesích ponecháváme biotopové stromy. Na místo je v určených intervalech sveze od zámku Ohrada speciální autobusová lesnická linka,“ říká Kamil Bjaček, jihočeský ředitel Lesů ČR.
Někdo určitě zkusí střelbu ze vzduchovek pod vedením lektorů Českého střeleckého svazu, jiného zaujmou letové ukázky dravců nebo soutěž zručnosti profesionálních dřevorubců. „Seznámíme i s historií a současností chovu zvěře v historických hlubockých oborách,“ dodává Bjaček.
Program bude pokračovat také v areálu Národního zemědělského muzea na Ohradě. Návštěvníky čeká mobilní laboratoř Akademie věd ČR nebo stánky s lesní pedagogikou.
„Lesy České republiky jsou naším významným partnerem. Podporují naši muzejní činnost, zejména restaurování sbírkových předmětů či vzdělávací akce. Jsem opravdu hrdý na to, že se nám podařilo skloubit dvě regionální lesnické akce – Den lesů nové generace a Lesnické dny Národního zemědělského muzea Ohrada. Spojujeme síly, abychom ukázali veřejnosti práci lesníků a zdůraznili význam hospodářských lesů v historii, současnosti i budoucnosti. Doufám, že jsme zahájili novou lesnickou tradici — atraktivní akci nejen pro laickou veřejnost, ale i pro všechny naše kolegy, lesníky,“ říká Václav Kinský, ředitel muzea lesnictví, myslivosti a rybářství na Ohradě, pobočky Národního zemědělského muzea.
Hlavní program bude v sobotu 5. října od 10 do 16 hodin, ale už na pátek je připravené zábavné i naučné dopoledne pro školy. Více informací zájemci najdou na webových stránkách Národního zemědělského muzea i na speciálním webu Lesů ČR www.sazimelesynovegenerace.cz
https://youtu.be/ZPADTrUHPCM?si=5615VRjrzqwXPaYU
Legenda o Svatém Jiljí (ochránci lovců a myslivců)
Svatý Jiljí je v našich historických pramenech uctíván jako patron myslivců, lovců, žebráků, kojících žen a také ochránce lesů. Jeho jméno je ve světě překládáno jako Aigidios, Aegidius, Egidius, Jilles, Gilles a Egidio.
Narodil se v Aténách kolem roku 640 bohatým a uznávaným měšťanům Theodorovi a Paladidě. Ti Jiljímu poskytli vzdělání křesťanské. Když jeho rodiče zemřeli, byl Jiljí ještě mladý. Dědictvím nabytý majetek prodal a všechny utržené peníze rozdal chudým a potřebným lidem. Rozhodl se stát pomocníkem božím a odešle do ústraní mimo město.
Usadil se v pralese ve skalní sluji. Legenda vypráví o Lani, která Jiljího pravidelně navštěvovala a poskytovala mu své mléko. Královští lovci na svých naháňkách pravidelně Jiljího laň pronásledovali ve snaze ji ulovit. Ta se jim však vždy dokázala schovat. Náročnost jejího tak upoutala zájem samotného vizigótského krále Flaviuse Wamba.
Ten prahl touhou laň sám ulovit a dokázat svým lovcům svoji loveckou zdatnost. Podařilo se mu laň dohnat až k Jiljího slují. Vystřelil a omylem zasáhl šípem Jiljího. Tomu nabídl odškodněním vzácné dary, ale Jiljí je nikdy nepřijal. Proto se král rozhodl na inkriminovaném místě vystavět v roce 680 klášter, kde později Jiljí zastával funkci opata. Klášter řídil dle řeholních pravidel řádu svatého Benedikta.
Jiljí zemřel 1. září roku 725. Na místě uložení jeho ostatků vzniklo poutní místo a později i město Saint-Gilles.
Ostatky Svatého Jiljího se dostali v roce 1356 i do naší země a to přímo do svatovítského chrámu v Praze. Důkazem o uctívání Svatého Jiljího na našem území jsou stavby zasvěcené právě Svatému Jiljímu. Příkladem je kostel sv. Jiljí na Starém Městě v Praze, jehož původ se datuje k roku 1210. Nyní je tento kostel chrámem dominikánů. Dalšími památkami jsou například: kostel sv. Jiljí v Brně – Líšni a kostel v Mladějově.
Ochránce myslivců Svatý Jiljí je vyobrazován jako mnich sedící před skalní slují společně s Laní. Často také se šípem v rukou, noze či hrudi.
Svátek Svatého Jiljí připadá na 1. září s pranostikou, že O svatém Jiljí jdou jeleni k říji. Zde by ovšem znalci jelení říje mohli oponovat, že začátek jeleních námluv přichází o 10 dnů později. Z historie ovšem víme, že záhadu nám vysvětluje rok 1583, kdy došlo k opravě chyby, nastřádaných deseti dnů, v gregoriánském kalendáři.
