historiky - The Bahamas - All
Historie lovu losa evropského (Alces alces)
Los evropský je největší zvěří jelenovitou na našem území. Z historického hlediska byl ale los pro naše kronikáře a historiky nezajímavý. Výskyt losa v Čechách se začal důsledněji mapovat až po roce 1957, kdy u nás docházelo k častým výskytům losa.
Prvotní zmínka o výskytu losa pochází z druhé poloviny 16. století. První losi byli chování v menší obůrce při oboře poděbradské, kde měli svoji ošetřovatelku paní Maruši z Polabce. Chovaní losi pocházeli z nedalekého Polska. Odtud si je nechal poslat císař Ferdinand I. v roce 1563 byla poděbradská obůrka obohacena o další dva kusy losů, kteří pocházeli opět z Polska.
Jejich původ pocházel přímo od Kateřiny, královny polské, která byla sestra arciknížete Ferdinanda. Po jeho smrti daroval nastupující císař Maxmilián jednoho losa bratru arciknížeti Ferdinandovi na Křivoklát. Další kusy losí zvěře k nám byli přivezeni například z Litvy. Písemná zmínka o úspěšném chovu losa pochází z z roku 1567, kdy křivoklátský hejtman Oulička píše stížnost Ferdinandu Tyrolskému do Innsbrucku. Tomu si stěžuje, že si s losem neví rady, jelikož mu zhryzal všechny třešňové rouby, které potom uschly.
Zajímavostí celých událostí je fakt, že mladí losi se dají snadno ochočit a zvěř k nám byla z uvedených států přihnána.
U celkem 7 přihnaných kusů nejsou patrné žádné bližší záznamy. Nevíme tedy, zda v uvedených kusech byla i losice, která by zaručovala přírůstek mláděte.
Písemné zmínky o lovu losa nejsou nikterak bohaté. Dostupné jsou pouze informace o ulovení losa na panství děčínském v roce 1570 a lov losa v polabském Slezsku na pravém břehu Odry v roce 1888. Počáteční záznamy o výskytu losa u nás v roce 1956 jsou zapříčiněny uniklou zvěří z Polska, kde byli chovaní losi vypuštění do volnosti v roce 1956.
V Čechách se tak můžeme dopátrat o prvních zmínkách výskytu losa v oblasti Litoměřic a následně Krušných hor, kde byl los dokonce omylem uloven.
Mladý los se také ukázal v zámeckém parku na Kačině. Tam si los velice oblíbil vrbovnu s mladými pruty na které se chodil pravidelně večer pást.
Větší výskyt losa v počtech 7 kusů byl zaznamenáván L. Biedermanem z německá v letech 1957-1966. Je tedy patrné, že los nebyl naší původní zvěří. Z okolních států k nám jen přicházel a proto ani uvedené počty nejsou nikdy stoprocentně ověřené. Uvedení losi byli často započítáni vícekrát a tak údaje o tom, že na našem území bylo v letech 1967-1976 32 kusů (18 samců a 14 samic), jsou značně zavádějící.
První losí mládě se v Čechách objevilo až v roce 1974 v polesí Vojířov v Jižních Čechách. Losi se totiž v Jižních Čechách dokázali usadit a adaptovat podmínkám místní krajiny. Losí samice dokázala v dalších letech přivézt na svět i dvě mláďata. Tím byla započata jihočeská losí populace. Tato losice pravidelně obohacovala jihočeský chov až do roku 1989, kdy byla v červenci nalezena uhynulá. Losí migrace zapříčinila výskyt losa i v okolních jihočeských honitbách. Zde však nebyl nikdy loven. V říjnu roku 1989 byl nalezen uhynulý losí samec – špičák u Dolního Dvořiště, kde se zamotal do drátěného oplocení. Trofej tohoto jedince je k vidění v loveckém muzeu Ohrada.
Jihočeský chov byl časem rozšířen ještě na dvě místa a to v honitbě Pleše u Kardašovy Řečice a v oblasti mezi údolní nádrží Lipno. Los tak našel na našem území příznivé podmínky k životu.
Zámek Blatná patří k významným mysliveckým památkám díky své expozici sbírek loveckých trofejí, loveckých zbraní, gotických nástěnných maleb s loveckými náměty. V zámku můžete nalézt lovecký salón i odkaz věnovaný F. d.Estemu.
Dnešní zámecký soubor Blatná patří nesporně mezi stavebně-historicky nejhodnotnější a architektonicky nejvýznamnější památky svého durhu u nás. Svou dlouhou historií, svébytnou architekturou ve vzácně dochovaném prostředí parků a vodních ploch i současným stavem se řadí ke klenotům mezi hradními komplexy. Vedle Švihova a Červené Lhoty je jedním z nejzachovalejších vodních panských sídel v České republice. Stavebně historický vývoj učinil z tohoto objektu pozoruhodnou ukázku uměleckých slohů minulých staletí, a protože se během svého vývoje nacházel převážně v držení významných šlechtických rodů, byla Blatná místem, kde se rodily a přetvářely dějiny střední Evropy.
Zámecký park s rozlohou 42 ha patří k nejpůvabnějším místům v regionu. Veřejnosti je celoročně přístupný, lidé tento park navštěvovali už za dob Ferdinanda Hildprandta. Původní oboru nechal začátkem 19. století upravit v přední části ve stylu anglického parku František (Franz) Hildprandt. Zadní část parku byla uchována v původní podobě se "sejpy" (pozůstatky dávných rýžovišť zlata), porostlými letitými stromy.
Oblíbenou atrakcí zámeckého parku je početné stádu daňku skvrnitých, kteří se zde volně pasou a jsou velmi krotcí, stejně jako hejno pávů. Ozdobou parku je mnoho letitých dubů. Nejznámější z nich, památný dub královny Johanky, pod kterým prý ráda sedávala a kde se setkala se svým budoucím manželem, králem Jiřím z Poděbrad, však padl v osmdesátých letech 20.století. Dub, jenž měl v průměru 180 centimetrů, byl přes 800 let starý a 30 metrů vysoký.
Myslivecká statistika 2023/2024 – opět padly nové rekordy
Myslivecký rok 2023/2024 byl velmi bohatý na úlovky spárkaté zvěře – opět byly posunuty hranice rekordů. Nové historicky nejvyšší odstřely byly zaznamenány u zvěře jelení, daňčí, mufloní a černé.
V mysliveckém roce 2023/2024 byl evidován nový rekordní odstřel jelení zvěře ve výši 35 779 kusů, meziročně došlo k nárůstu o 2895 kusů. Daňčí zvěře bylo uloveno 45 335 kusů, oproti předchozímu období o 17,3 % (6682 kusů) více, a šlo tak také o nejvyšší úlovek v historii. U mufloní zvěře došlo k nárůstu o 788 kusů na 11 033 kusů, což představovalo rovněž novou rekordní hodnotu. V rámci srnčí zvěře došlo k navýšení odstřelu o poměrně významných 9,5 % na 124 897 kusů. Odstřel černé zvěře (prase divoké) ve výši 258 253 kusů zaznamenal taktéž výrazný meziroční nárůst o 80 376 kusů (+45,2 %). Počet ulovených jelenů sika dosáhnul 22 829 kusů, jednalo se tak o nejvyšší odstřel tohoto menšího jelena v historii.
U zajíců bylo evidováno zvýšení odstřelu o 7008 kusů (+20,8 %) na 40 699. U naší nejvýznamnější pernaté zvěře došlo naopak k poklesu úlovků na podprůměrné hodnoty. V minulé lovecké sezoně 2023/2024 byl u bažantů zaznamenán odstřel ve výši 370 284, tedy o 8065 kusů meziročně méně. Větší pokles odstřelu na 201 582 kusů (-9,0 %) nastal u kachny divoké.
„V minulé lovecké sezoně byly evidovány rekordní odstřely u více druhů srstnaté zvěře. Úlovky pernaté zvěře, jako jsou bažanti a divoké kachny, lze naopak označit za podprůměrné,“ říká Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
V mysliveckém roce 2023/2024 bylo na území Česka 5765 honiteb, z toho 196 obor a 284 bažantnic. Honitby zaujímaly plochu 6 873 641 ha. Počet držitelů platných loveckých lístků trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti meziročně klesl o 152 na 88 337, a u tohoto ukazatele tak pokračoval sestupný trend. Počet psů s loveckou upotřebitelností se snížil na 29 738. Největší skupinu z nich tvořili ohaři (33,0 %), nejméně byli zastoupeni severští psi (0,3 %).
