Results by search “Hrad Křivoklát” 7

Only with media

User avatar

Český název „lovec“ se objevuje již v 11. století. Panovníka obklopovala početná lovecká družina, pro jejich pobyt na loveckých výpravách se v rozsáhlých lesích stavěly lovecké hrádky např. Křivoklát (zmiňovaný již v roce 1109), Jivno, Zbečno, Jenčov, Týřov, Počáply-Králův dvůr, Nový Hrad u Kunratic (1411-1412). Lovecký personál je usídlován v tzv. účelových obcích (Loveč, Lovčice, Psáry, Ohaře, Sokolníky aj.), kde žije družinným životem. Lovecké roboty poddaných jsou známy již ve 12. století. V usnesení Českého sněmu z roku 1573 se uvádí, že právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků (panovník, šlechta, kláštery, královská města). Usnesení však obsahuje i nařízení o ochraně zvěře, což znamená počátek myslivosti u nás. I řada dalších usnesení Českého sněmu se zabývá chovatelskými hledisky. Po Bílé hoře (1620) je česká šlechta potlačována, přicházejí cizí rody. Lov se stává záležitostí společenské reprezentace. Od 16. století se rozvíjejí palné zbraně, koncem 17. století se objevují lo

Post: 13 October 09:56

User avatar

Historie lovu losa evropského (Alces alces) Los evropský je největší zvěří jelenovitou na našem území. Z historického hlediska byl ale los pro naše kronikáře a historiky nezajímavý. Výskyt losa v Čechách se začal důsledněji mapovat až po roce 1957, kdy u nás docházelo k častým výskytům losa. Prvotní zmínka o výskytu losa pochází z druhé poloviny 16. století. První losi byli chování v menší obůrce při oboře poděbradské, kde měli svoji ošetřovatelku paní Maruši z Polabce. Chovaní losi pocházeli z nedalekého Polska. Odtud si je nechal poslat císař Ferdinand I. v roce 1563 byla poděbradská obůrka obohacena o další dva kusy losů, kteří pocházeli opět z Polska. Jejich původ pocházel přímo od Kateřiny, královny polské, která byla sestra arciknížete Ferdinanda. Po jeho smrti daroval nastupující císař Maxmilián jednoho losa bratru arciknížeti Ferdinandovi na Křivoklát. Další kusy losí zvěře k nám byli přivezeni například z Litvy. Písemná zmínka o úspěšném chovu losa pochází z z roku 1567, kdy

Post: 2 February 17:49

User avatar

Zámek Hluboká nad Vltavou Hluboká je dnes významnou loveckou památkou. Zámek však nikdy loveckým hradem ani zámkem nebyl. Již v dobách 1. světové války a druhé polovině 19. století sloužil jako základna pro pořádání tzv. hlubocké honební sezóny, která zde byla pořádána každoročně pro vybranou společnost Schwarzenbergů. Samotné hony trvaly 14 dnů a po roce 1907 pouze 6 dnů. Lovila se okolní zvěř drobná. Ve Staré oboře se pořádaly naháňky na zvěř černou, daňky a muflony. Do roku 1913 se zde pořádaly také parforsní hony. Samotný výřad ulovené zvěře spárkaté se konal na nádvoří hlubockého zámku. Historie: Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královsky majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1940 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké

Post: 22 January 17:41

User avatar

Málokdo ví, že máme v Čechách dva Karlštejny. Ten první, slavný hrad na Berounce založený Karlem IV., a lovecký zámeček Karlštejn na Vysočině, nad malebnou vesničkou Svratouch. Článek Tenhle zámeček má svůj název podle nedalekého Zkamenělého zámku, nazývaného Starý Karlštejn, jehož skalisko bylo označováno Kahlstein (Holý kámen). Moje babička, která se na zámečku narodila a žila tu do svých patnácti let, o něm ale vždy vyprávěla jako o Karlštejně. Zámek Karlštejn je často označován za střechu Evropy – stojí totiž na hlavním evropském rozvodí Labe a Dunaje. Což znamená, že když vylijete kbelík s vodou na jedné straně kopce, voda poteče do Severního moře, a když to uděláte o pár metrů dál na druhé straně, poteče voda do Černého moře. Zámeček byl postaven v letech 1770 až 1775 ve stylu středoevropské architektury pozdního baroka. Stavbu tzv. lovčího zámku zadal hrabě Filip Kinský z rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Poté jej získal bavorský knížecí rod Thurn-Taxis. Dnes je zámeček v s

Post: 16 November 09:24

User avatar

O myslivosti v ČR Myslivost má v zemích, které jsou dnes součástí České republiky, dlouhou a bohatou tradici. Přinejmenším již v 11. století se šlechtici hromadně vydávali na lov jelenů a divokých prasat, stavěly se speciální lovecké hrady pro ubytování lovců a na většině nemovitostí byli najímáni a školeni hajní. Česká republika má dodnes výbornou populaci kamzíka alpského, jelena lesního, daňka, srnce, muflona a prasete divokého. Zemi proslavili především mufloni, kteří zde dorůstají impozantních velikostí. Mufloni přivezeni z Korsiky hrabětem Forgahem v roce 1868. Od té doby se muflonům ve vysokých kopcích v Čechách daří a sedm z deseti největších mufloních hlav na světě bylo odvezeno právě z této oblasti. Krajina se vyznačuje velkými plochami lesů a širokou, řídce osídlenou zemědělskou půdou, stejně jako četnými loveckými chatami a hotely sloužícími cestujícím lovcům. Ceny lovu zde zůstávají poměrně skromné.

Post: 12 July 16:33

Related to request “Hrad Křivoklát”