Results by search “Katya V” 268

Only with media

Zámek Hluboká nad Vltavou Hluboká je dnes významnou loveckou památkou. Zámek však nikdy loveckým hradem ani zámkem nebyl. Již v dobách 1. světové války a druhé polovině 19. století sloužil jako základna pro pořádání tzv. hlubocké honební sezóny, která zde byla pořádána každoročně pro vybranou společnost Schwarzenbergů. Samotné hony trvaly 14 dnů a po roce 1907 pouze 6 dnů. Lovila se okolní zvěř drobná. Ve Staré oboře se pořádaly naháňky na zvěř černou, daňky a muflony. Do roku 1913 se zde pořádaly také parforsní hony. Samotný výřad ulovené zvěře spárkaté se konal na nádvoří hlubockého zámku. Historie: Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královsky majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1940 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké

Post: 22 January 17:41

Lov Jelena lesního a jeho historie Jelen evropský byl vždy mezi myslivci označován jako zvěř královská, a toto označení se nevytratilo ani z každodenní myslivecké terminologie.Lze se jen domnívat, že vše bylo zapříčiněno velikostí a krásou této zvěře, mohutností paroží a faktu, že v dřívějších dobách směli tuto zvěř lovit výhradně příslušníci šlechtického rodu. Také v dnešní době je ulovení jelena pro každého myslivce nezapomenutelným zážitkem na celý život. O prvních způsobech lovu jelení zvěře nejsou dochovány nijak zvláštní zajímavosti. Lov probíhal pomocí luku a kladení různých pastí v podobě vykopaných jam či stavění nástražných ohrad. Později se velkou oblibou panovníků staly jezdecké štvanice za pomoci smečky loveckých psů. O způsobu takovýchto štvanic jsou dochovány zmínky v období od 10. do 14 století za vlád Přemyslovců a Lucemburků. V období 14. století se také začaly na našem území hojněji stavět obory právě pro jelení zvěř. Jelen byl tedy první oborní zvěří u nás. P

Post: 28 December 08:53

Děčínský zámek a myslivost Zámek patří mezi nejstarší památkové objekty v ČR. První nepřímá zmínka pochází již z konce 10. století. Jeho historie se tedy odvíjí více než 1000 let. Současná podoba zámku vypínajícího se nad středem moderního města je dílem hraběcího rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628 až 1932. Thunové pocházeli z jižních Tyrol a postupně se vypracovali mezi přední šlechtické rody habsburské monarchie. Příslušníci rodu pravidelně zastávali důležité politické i církevní úřady. Například Lev Thun působil v 19. století jako ministr kultu a vyučování, jeho synovec Franz Thun zastával hned dvakrát post místodržitele v Čechách a v letech 1898 až 1899 se stal předsedou rakouské vlády a současně i ministrem vnitra. Za své zásluhy byl roku 1911 povýšen do knížecího stavu, který od té doby dědí prvorozený syn. Jan Josef Thun (1730 až 1731) ve 30. letech 18. století často využíval pro naplnění svých loveckých zálib okolní hluboké lesy s hojností zvěře. P

Post: 18 October 17:50

Zámek Blatná patří k významným mysliveckým památkám díky své expozici sbírek loveckých trofejí, loveckých zbraní, gotických nástěnných maleb s loveckými náměty. V zámku můžete nalézt lovecký salón i odkaz věnovaný F. d.Estemu. Dnešní zámecký soubor Blatná patří nesporně mezi stavebně-historicky nejhodnotnější a architektonicky nejvýznamnější památky svého durhu u nás. Svou dlouhou historií, svébytnou architekturou ve vzácně dochovaném prostředí parků a vodních ploch i současným stavem se řadí ke klenotům mezi hradními komplexy. Vedle Švihova a Červené Lhoty je jedním z nejzachovalejších vodních panských sídel v České republice. Stavebně historický vývoj učinil z tohoto objektu pozoruhodnou ukázku uměleckých slohů minulých staletí, a protože se během svého vývoje nacházel převážně v držení významných šlechtických rodů, byla Blatná místem, kde se rodily a přetvářely dějiny střední Evropy. Zámecký park s rozlohou 42 ha patří k nejpůvabnějším místům v regionu. Veřejnosti je celoročně přís

Post: 19 January 09:12

Negativní dopady intenzivního zemědělského hospodaření na životní prostředí rostlinných a živočišných druhů jsou v naší přírodě stále více zřetelné. Jedním z aspektů tohoto hospodaření je zvýšení výměry jednotlivých půdních bloků. To má za následek nejen snižování rozmanitosti pěstovaných plodin, ale také úbytek druhové pestrosti planě rostoucích rostlin. Tyto změny následně vedou k dramatickému snižování biodiverzity a celkové homogenizaci otevřené zemědělské krajiny. A proto je týmem Útvaru myslivosti VÚLHM, v. v. i. dlouhodobě monitorován zajíc polní, který patří mezi tzv. „bioindikátorové“ druhy této krajiny. Homogenizace zemědělské krajiny se projevuje populačním poklesem zejména drobných živočichů, zatímco volně žijící spárkatá zvěř na tyto změny reaguje populačním nárůstem. Nejdramatičtější pokles byl zaznamenán například u populací mnoha druhů ptáků zemědělské krajiny, u nichž od roku 1980 došlo až k 60% snížení početností v Evropě. Jedná se především o druhy hnízdící na zemi,

Post: 14 December 09:10

Related to request “Katya V”