Vlk - News
Podle odborníků neměl lov vlků na Slovensku vliv na škody na hospodářských zvířatech
Různorodé přístupy k ochraně vlka v Evropě představují příležitost k testování účinnosti různých způsobů řešení konfliktů. Příkladem je Slovensko, kde po šetření Evropské komise v roce 2013 stát výrazně omezil lov vlků. Druh získal celoroční ochranu hlavně podél hranic s Českem, Polskem a Maďarskem. Přesto bylo v následujícím období zabito v průměru 42 vlků ročně, mimo jiné i z důvodu předpokládaného snížení škod na ovcích a dalších hospodářských zvířatech. Nová studie ale ukázala, že lov vlků neměl na tyto škody vliv. Tým odborníků z Mendelovy univerzity v Brně, Hnutí DUHA Šelmy a Oviedo University ze Španělska situaci na úrovni okresů detailně analyzoval pomocí dvou různých statistických přístupů. Studii publikoval v prestižním vědeckém časopise Conservation Letters.
Vědci se zaměřili na období mezi lety 2014 až 2019, kdy bylo možné vlky v omezené míře legálně lovit. Porovnávali, zda v okresech, kde se vlci v zimě lovili, byly škody na ovcích v následující pastevní sezóně nižší než v okresech, kde se vlci nelovili. „Přestože je lov vlků často prezentován jako nástroj ke snížení konfliktu na místní úrovni, ve skutečnosti chovatelé ovcí a dobytka neměli z tohoto kompromisního řešení žádný prospěch. Některé studie z jiných zemí dokonce ukázaly, že intenzivní lov může mít kontraproduktivní účinek, protože dochází k narušení sociální struktury smeček a častějšímu napadání hospodářských zvířat zbylými členy smečky,“ uvedl Miroslav Kutal, hlavní autor studie z Mendelovy univerzity v Brně.
Vědci zkoumali i další faktory, které škody na hospodářských zvířatech mohou ovlivňovat – množství chovaných hospodářských zvířat nebo velikost populací divoce žijících kopytníků. Zaměřili se i na potravu vlka. Výzkum prováděli v modelové oblasti západního Slovenska. Výsledky ukázaly, že se hospodářská zvířata v potravě vlků vyskytovala jen vzácně, tvořila přibližně jen půl procenta zkonzumované biomasy.
Podle vědců je četnost útoků pravděpodobně ovlivněna i jinými faktory, například kvalitou zabezpečení hospodářských zvířat. Tato data však nebyla sledována. „Spíše než na lov vlků by se Slovensko mělo soustředit na podporu chovatelů v oblastech s trvalým výskytem vlka. Na rozdíl od chovatelů v České republice je na Slovensku značně limitovaná možnost získaní dotace na realizaci preventivních opatření a úhradu zvýšených nákladů souvisejících například s používáním pasteveckých psů nebo košárováním, tedy přemisťováním zvířat do uzavřených prostor na noc,“ doplnil Martin Duľa z Mendelovy univerzity v Brně, který se na studii také podílel.
Téma lovu vlků je aktuální i na evropské úrovni. „Předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyen vyzvala členské státy k dodání dat týkajících se populací vlků a jejich dopadů, aby mohla zvážit případnou změnu evropské legislativy. Modelový příklad ze Slovenska, kde byl lov vlků umožněn, ale ukázal, že změna ochrany vlka na evropské úrovni nemusí být pro místní obyvatele vždy přínosem,“ zhodnotil Kutal.
Signálů o tom, že Broumovsko se stalo domovem vlka obecného, přibývá. Počínaje stopami přes záznamy z fotopastí až po zbytky jejich kořisti. Koordinátor tzv. vlčích hlídek Hnutí Duha na Broumovsku Jan Koranda sleduje v terénu vlky od roku 2016, kdy bylo v regionu potvrzeno jejich rozmnožování. S vlky se několikrát setkal, pokaždé to byl pro něj silný zážitek. Od vlků lidem na Broumovsku nebezpečí nehrozí, řekl Koranda. Před několika dny jednu vlčí hlídku za účasti zpravodaje ČTK zorganizoval.
Poľovníctvo na Slovensku
Na Slovensku sa zachoval pomerný počet všetkých európskych dravcov. Obyvatelia krajiny môžu byť hrdí na to, že majú „európsku trojku“ dravcov: najväčší z nich je medveď hnedý, z čeľade psovitých vlk obyčajný, z čeľade mačiek rys obyčajný. Z ďalších zástupcov z čeľade psovitých tu máme líšku hrdzavú, psíka mývalovitého, z čeľade mačkovitej - mačku lesnú, z čeľade škovránkovitú - jazveca obyčajného, vydru riečnu, kunu borovicovú a kamennú, fretku obyčajnú, lasicu obyčajnú a obyčajnú. hranostaj. Keďže dravce v prírode plnia regulačnú, selekčnú a sanitárnu funkciu, ochranárom aj poľovníkom záleží na ich ochrane.
K 10. marcu 2014 bolo na Slovensku evidovaných 1 867 poľovných revírov. Celková výmera poľovných revírov v roku 2013 bola 4 434 295 hektárov. Slovensko je rozdelené na poľovné oblasti jelenej, srnčej a malej zveri (zajac, bažant, jarabica). Okrem poľovných revírov máme revíry na lov danielej a muflónej zveri. Poľovné revíry sa delia na lesné a poľné.
Vlci u Volar roztrhali ovce a berana. Lidé se bát nemusí, uklidňuje národní park Šumava
Na konci ledna řešili ve Strögrově Huti u Volar útok vlků, kteří v těsné blízkosti obydleného domu zabili pět březích ovcí a berana. Informaci zveřejnil na Facebooku Zdeněk Karabec. Útok potvrdil také mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Zástupci MŽP a Lesů ČR se domluvili na užší spolupráci při potírání pytláctví a ochraně zvláště chráněných druhů
Už tři roky Česko naplňuje Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů. Ta se týká nejen činnosti Ministerstva životního prostředí, ale zapojeno je také Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo obrany a samozřejmě také jejich resortní organizace, Policejní prezidium ČR nebo Státní veterinární správa. Koordinaci zajišťuje pracovní skupina, která minulý týden zasedala, aby diskutovala o aktuálním plánu priorit. Příkladem dosavadní spolupráce je mimo jiné zohlednění nelegálního zabíjení živočichů a pytláctví při pronájmu státních honiteb.
Impulsem k tomu byl také závažný případ nelegálního nakládání s ohroženými druhy, takzvaná kauza Kameňák. Zastřelený rys a další části chráněných druhů byly v roce 2020 nalezeny v mrazáku a domě předsedy mysliveckého sdružení Jelen Kameňák, který byl odsouzen k peněžitému trestu za nelegální držení zvláště chráněných druhů. Myslivecké sdružení si pronajímalo státní honitbu od Lesů ČR. Proto se zástupci MŽP a Lesů ČR domluvili na užší spolupráci při potírání pytláctví a ochraně zvláště chráněných druhů. LČR od roku 2023 převzaly honitbu do vlastní správy a zajistily tak plnou kontrolu nad výkonem práva myslivosti.
MŽP a Lesy ČR se domluvily na užší spolupráci i proto, že státní podnik je největším správcem lesů v zemi, a tím pádem významným správcem chráněných území a důležitým partnerem orgánů ochrany přírody.
„Naše vláda prosazuje opatření k omezení nelegálního zabíjení živočichů i k omezení nezákonného obchodu s nimi. Pro Ministerstvo životního prostředí je to zásadní téma, které umí řešit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s odkazem na programové prohlášení vlády. „Pytláctví a nelegální zabíjení a nakládání se zvláště chráněnými druhy má v praxi řadu podob. Známe případy nelegálního zástřelu rysa nebo vlka v lese, ale i otrávené orly mořské nebo vydru uhynulou v železech. Každý takový trestný čin má jiný charakter a může být posuzován podle různých zákonů, ať už podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o myslivosti nebo také jako obecné ohrožení, a to třeba když jsou železa nebo jed umístěny na veřejně přístupném místě. Bohužel mnoho takových případů zůstává neodhaleno, ale u řady druhů nelegální zabíjení, společně s dalšími člověkem způsobenými příčinami úhynu, akutně ohrožuje jejich přežití,“ doplnil ministr Hladík.
Z těchto důvodů MŽP s klíčovými partnery naplňují Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v ČR, která se mimo pytláctví a dalších způsobů nelegálního zabíjení volně žijících živočichů zabývá rovněž problematikou negativního vlivu některých veterinárních léčiv nebo pesticidů. Aktuálně členové pracovní skupiny spatřují pozitivní posun ve spolupráci státních orgánů i v aktivním zapojení zainteresovaných nevládních organizací. Známým příkladem je řešení případů otrav volně žijících ptáků, kdy se díky aktivitám České společnosti ornitologické za pomoci takzvané psí jednotky podařilo usvědčit a odsoudit první dva pachatele v ČR. Nelegální zabíjení a otravy volně žijících živočichů jsou komplexním problémem, jemuž je potřebné věnovat zvýšenou pozornost, a to nejen státních úřadů, neziskových organizací, ale velkou měrou může přispět svou pozorností při pobytu v přírodě také široká veřejnost.
