myslivost v ČR - News

O myslivosti v ČR Myslivost má v zemích, které jsou dnes součástí České republiky, dlouhou a bohatou tradici. Přinejmenším již v 11. století se šlechtici hromadně vydával

O myslivosti v ČR Myslivost má v zemích, které jsou dnes součástí České republiky, dlouhou a bohatou tradici. Přinejmenším již v 11. století se šlechtici hromadně vydávali na lov jelenů a divokých prasat, stavěly se speciální lovecké hrady pro ubytování lovců a na většině nemovitostí byli najímáni a školeni hajní. Česká republika má dodnes výbornou populaci kamzíka alpského, jelena lesního, daňka, srnce, muflona a prasete divokého. Zemi proslavili především mufloni, kteří zde dorůstají impozantních velikostí. Mufloni přivezeni z Korsiky hrabětem Forgahem v roce 1868. Od té doby se muflonům ve vysokých kopcích v Čechách daří a sedm z deseti největších mufloních hlav na světě bylo odvezeno právě z této oblasti. Krajina se vyznačuje velkými plochami lesů a širokou, řídce osídlenou zemědělskou půdou, stejně jako četnými loveckými chatami a hotely sloužícími cestujícím lovcům. Ceny lovu zde zůstávají poměrně skromné.

Post: 12 July 16:33

Děčínský zámek a myslivost Zámek patří mezi nejstarší památkové objekty v ČR. První nepřímá zmínka pochází již z konce 10. století. Jeho historie se tedy odvíjí více než

Děčínský zámek a myslivost Zámek patří mezi nejstarší památkové objekty v ČR. První nepřímá zmínka pochází již z konce 10. století. Jeho historie se tedy odvíjí více než 1000 let. Současná podoba zámku vypínajícího se nad středem moderního města je dílem hraběcího rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628 až 1932. Thunové pocházeli z jižních Tyrol a postupně se vypracovali mezi přední šlechtické rody habsburské monarchie. Příslušníci rodu pravidelně zastávali důležité politické i církevní úřady. Například Lev Thun působil v 19. století jako ministr kultu a vyučování, jeho synovec Franz Thun zastával hned dvakrát post místodržitele v Čechách a v letech 1898 až 1899 se stal předsedou rakouské vlády a současně i ministrem vnitra. Za své zásluhy byl roku 1911 povýšen do knížecího stavu, který od té doby dědí prvorozený syn. Jan Josef Thun (1730 až 1731) ve 30. letech 18. století často využíval pro naplnění svých loveckých zálib okolní hluboké lesy s hojností zvěře. Pro lepší komfort nechal v okolí honebních revírů vybudovat několik staveb, například tzv. Kristin Hrádek na Sněžníku, lovecký dvůr v Podmoklech, který byl později přeměněn na budovu správy panství (dnes Oblastní muzeum v Děčíně) a s ním sousedící zbrojnici, ve které byly uloženy všechny instrumenty potřebné pro pořádání velkých honů, zejména sítě, plachty, klece a vozy. V druhé polovině 19. století panství vlastnil František Thun, český místodržitel a rakouský ministerský předseda, který pořádal rád a často hony a společné lovy pro nejvyšší společnost. Zajížděli sem Lobkovicové, Schwarzenbergové a další šlechta, je doložený i pobyt korunního prince Rudolfa a Františka Ferdinanda d´Este Thunové provedli dvě zásadní rekonstrukce zámku. První, vrcholně barokní přestavba, proběhla na konci 17. století na popud Maxmiliána Thuna, císařského vyslance a diplomata. Jeho záměrem bylo především posílit reprezentativní funkci objektu, aby patřičně demonstroval bohatství a vlivné postavení rodu. Hlavní kompoziční osou celého projektu se stala nová přístupová cesta, Dlouhá jízda, která ústila horní branou před kompletně přestavěné vstupní křídlo. Podél ní byl založen kostel Povýšení sv. Kříže, dále pak okrasná zahrada, dnes známá jako Růžová, a z druhé strany areál jízdárny. Druhá, a také poslední přestavba zámku, proběhla v letech 1786 až 1803. Jejím provedením byl pověřen děčínský architekt Jan Václav Kosch, který se rozhodl různorodý zámecký komplex sjednotit a dát objektu kompaktní vzhled. Proto nechal strhnout starší paláce, zarovnal všechny budovy do stejné výše a poté je opatřil jednotnou fasádou. Na straně k řece byla jako nová dominanta zámku postavena štíhlá hodinová věž. Zámek tak získal barokně-klasicistní podobu, ve které se zachoval dodnes. Přestavěný zámek se v průběhu 19. století stal významným střediskem kulturního i politického života. Díky postavení Thunů přivítal zámek celou řadu prominentních hostů. Roku 1854 se zde například konal diplomatický kongres panovníků Rakouska (František Josef I.), Pruska (Bedřich Vilém IV.) a Saska (Bedřich August II.). Častým hostem byl i následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d’Este, který byl dokonce s děčínskými Thuny spřízněn. Proto byly po sarajevském atentátu jeho osiřelé děti Max, Ernst a Sophie vychovány kromě jiných míst také na děčínském zámku u své tety Marie Chotkové, provdané Thunové. Děčínský zámek je nejnavštěvovanějším zámkem na severu Čech. Již několik posledních let se návštěvnost pohybuje kolem 55 000 osob ročně. Má unikátní přístup 292 m dlouhou cestou zvanou Dlouhá jízda, která je architektonickým skvostem v celorepublikovém měřítku. Ze dvou třetin byla Dlouhá jízda vytesána přímo do skály. Zasloužili se o to horníci z nedaleké Krupky, kteří ji budovali celých šest let. Pyšní se úchvatnou Růžovou zahradou s glorietem a sala terrenou. Byla založena během barokní přestavby koncem 17. století a bývalo zde vyhlášené rosárium s více než 80 druhy růží. Zámek měl v Jižních zahradách 18 vytápěných skleníků. Slavný zahradník František Josst st. poté proslavil Děčín bohatými sbírkami orchidejí, kamélií a dalších tropických rostlin. Právě na Jižních zahradách rozkvetla roku 1852 poprvé na evropském kontinentu Viktorie královská. Na zámku byla díky rodině Thunů jedna z největších knihoven v Čechách. Obsahovala více jak 70 000 svazků. Byly mezi nimi i cenné prameny k českým dějinám, které sem jezdil studovat i nejvýznamnější historik František Palacký. Využijte tedy návštěvu Mysliveckého dne také k seznámení se s tímto monumentálním objektem protkaným historií a historickými osobnostmi. Přijeďte se přesvědčit, že v dobách polistopadových se zámek opět probudil do zářivé krásy. Program mysliveckého dne najdete jak na hlavním nádvoří, tak i v historických prostorách a v přilehlých zahradách.

Post: 18 October 17:50

Česká republika má stále velké lesní plochy a řídce osídlené venkovské zemědělské oblasti, takže zvěř je hojná. Metody lovu se liší podle druhu a lokality a při jakémkoli

Česká republika má stále velké lesní plochy a řídce osídlené venkovské zemědělské oblasti, takže zvěř je hojná. Metody lovu se liší podle druhu a lokality a při jakémkoli lovu můžete použít více než jednu metodu, takže může být vyžadováno oblečení vhodné pro chůzi i stání. Hojně se praktikuje jak lov z přiblížení, tak lov z věže. pokud se budete účastnit řízeného lovu, obecně se doporučují rychle nabíjecí pušky s nízkovýkonným zaměřovačem. Většina evropských lovců nosí tmavě zelené nebo hnědé oblečení a buďte vždy připraveni na nízké teploty, zejména ve vysokých nadmořských výškách. Po lovu Na požádání by měl konfekcionář umět zpracovat většinu dokumentů potřebných pro vývoz trofejí a v mnoha případech si může myslivec odnést očištěné a vysušené rohy a kůže s sebou.

Post: 13 July 09:33

Velké finále soutěže Rarita roku 2023 Letošní ročník soutěž Rarita roku o nejzajímavější srnčí trofej pomalu spěje k závěru. V říjnu proběhlo poslední ze šesti základních

Velké finále soutěže Rarita roku 2023 Letošní ročník soutěž Rarita roku o nejzajímavější srnčí trofej pomalu spěje k závěru. V říjnu proběhlo poslední ze šesti základních kol, díky němuž se uzavřel celkový počet trofejí, které svedou boj o prvenství ve Velkém finále. Stejně jako v minulých letech vybere vítěznou trofej celé soutěže porota. Svou raritní trofej roku však budou volit i čtenáři. Porota bude stejně jako v základních kolech ve finále přidělovat trofejím body (0–10), přičemž absolutní vítězkou se stane trofej s nejvyšším bodovým součtem. V případě bodové shody rozhoduje o pořadí počet bodů získaných v základním kole. Lovec vítězné trofeje získá pozorovací dalekohled Kahles Helia S 10×42, který do soutěže věnovala firma Swarovski Optik. Pro lovce trofeje na 2. místě je připravena povolenka k lovu daňka II. věkové třídy v některé z režijních honiteb Vojenských lesů a statků ČR, s. p. Lovec, jehož trofej skončí na 3. místě, bude odměněn fotopastí Watcher 01 od firmy REJ SERVIS, s. r. o., Věžky u Kroměříže. Cenou za 4. místo je samonásypné krmítko Srnec PROFI věnované firmou ProLov, výroba mysliveckých zařízení, Žirovnice, a lovec trofeje, která skončí na 5. místě, obdrží lovecký nůž od firmy Mikov, Mikulášovice. Čtenáři Světa myslivosti budou vybírat svoji raritní trofej roku pomocí hlasovacího kupónu otištěného v listopadovém čísle. Kupón obsahuje seznam finalistek, přičemž hlasující čtenář stanoví své pořadí od 1. do 10. místa. Za 1. místo získává trofej 10 bodů, za 10. místo jeden bod. Vítězkou čtenářské soutěže se stane trofej s nejvyšším bodovým součtem (v případě bodové shody o pořadí opět rozhoduje počet bodů získaných v základním kole). Její lovec dostane knižní dar od redakce Světa myslivosti.

Post: 20 November 17:56

Zástupci MŽP a Lesů ČR se domluvili na užší spolupráci při potírání pytláctví a ochraně zvláště chráněných druhů Už tři roky Česko naplňuje Národní strategii řešení neleg

Zástupci MŽP a Lesů ČR se domluvili na užší spolupráci při potírání pytláctví a ochraně zvláště chráněných druhů Už tři roky Česko naplňuje Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů. Ta se týká nejen činnosti Ministerstva životního prostředí, ale zapojeno je také Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo obrany a samozřejmě také jejich resortní organizace, Policejní prezidium ČR nebo Státní veterinární správa. Koordinaci zajišťuje pracovní skupina, která minulý týden zasedala, aby diskutovala o aktuálním plánu priorit. Příkladem dosavadní spolupráce je mimo jiné zohlednění nelegálního zabíjení živočichů a pytláctví při pronájmu státních honiteb. Impulsem k tomu byl také závažný případ nelegálního nakládání s ohroženými druhy, takzvaná kauza Kameňák. Zastřelený rys a další části chráněných druhů byly v roce 2020 nalezeny v mrazáku a domě předsedy mysliveckého sdružení Jelen Kameňák, který byl odsouzen k peněžitému trestu za nelegální držení zvláště chráněných druhů. Myslivecké sdružení si pronajímalo státní honitbu od Lesů ČR. Proto se zástupci MŽP a Lesů ČR domluvili na užší spolupráci při potírání pytláctví a ochraně zvláště chráněných druhů. LČR od roku 2023 převzaly honitbu do vlastní správy a zajistily tak plnou kontrolu nad výkonem práva myslivosti. MŽP a Lesy ČR se domluvily na užší spolupráci i proto, že státní podnik je největším správcem lesů v zemi, a tím pádem významným správcem chráněných území a důležitým partnerem orgánů ochrany přírody. „Naše vláda prosazuje opatření k omezení nelegálního zabíjení živočichů i k omezení nezákonného obchodu s nimi. Pro Ministerstvo životního prostředí je to zásadní téma, které umí řešit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s odkazem na programové prohlášení vlády. „Pytláctví a nelegální zabíjení a nakládání se zvláště chráněnými druhy má v praxi řadu podob. Známe případy nelegálního zástřelu rysa nebo vlka v lese, ale i otrávené orly mořské nebo vydru uhynulou v železech. Každý takový trestný čin má jiný charakter a může být posuzován podle různých zákonů, ať už podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o myslivosti nebo také jako obecné ohrožení, a to třeba když jsou železa nebo jed umístěny na veřejně přístupném místě. Bohužel mnoho takových případů zůstává neodhaleno, ale u řady druhů nelegální zabíjení, společně s dalšími člověkem způsobenými příčinami úhynu, akutně ohrožuje jejich přežití,“ doplnil ministr Hladík. Z těchto důvodů MŽP s klíčovými partnery naplňují Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v ČR, která se mimo pytláctví a dalších způsobů nelegálního zabíjení volně žijících živočichů zabývá rovněž problematikou negativního vlivu některých veterinárních léčiv nebo pesticidů. Aktuálně členové pracovní skupiny spatřují pozitivní posun ve spolupráci státních orgánů i v aktivním zapojení zainteresovaných nevládních organizací. Známým příkladem je řešení případů otrav volně žijících ptáků, kdy se díky aktivitám České společnosti ornitologické za pomoci takzvané psí jednotky podařilo usvědčit a odsoudit první dva pachatele v ČR. Nelegální zabíjení a otravy volně žijících živočichů jsou komplexním problémem, jemuž je potřebné věnovat zvýšenou pozornost, a to nejen státních úřadů, neziskových organizací, ale velkou měrou může přispět svou pozorností při pobytu v přírodě také široká veřejnost.

Post: 22 November 18:01

Myslivecká statistika 2023/2024 – opět padly nové rekordy Myslivecký rok 2023/2024 byl velmi bohatý na úlovky spárkaté zvěře – opět byly posunuty hranice rekordů. Nové hi

Myslivecká statistika 2023/2024 – opět padly nové rekordy Myslivecký rok 2023/2024 byl velmi bohatý na úlovky spárkaté zvěře – opět byly posunuty hranice rekordů. Nové historicky nejvyšší odstřely byly zaznamenány u zvěře jelení, daňčí, mufloní a černé. V mysliveckém roce 2023/2024 byl evidován nový rekordní odstřel jelení zvěře ve výši 35 779 kusů, meziročně došlo k nárůstu o 2895 kusů. Daňčí zvěře bylo uloveno 45 335 kusů, oproti předchozímu období o 17,3 % (6682 kusů) více, a šlo tak také o nejvyšší úlovek v historii. U mufloní zvěře došlo k nárůstu o 788 kusů na 11 033 kusů, což představovalo rovněž novou rekordní hodnotu. V rámci srnčí zvěře došlo k navýšení odstřelu o poměrně významných 9,5 % na 124 897 kusů. Odstřel černé zvěře (prase divoké) ve výši 258 253 kusů zaznamenal taktéž výrazný meziroční nárůst o 80 376 kusů (+45,2 %). Počet ulovených jelenů sika dosáhnul 22 829 kusů, jednalo se tak o nejvyšší odstřel tohoto menšího jelena v historii. U zajíců bylo evidováno zvýšení odstřelu o 7008 kusů (+20,8 %) na 40 699. U naší nejvýznamnější pernaté zvěře došlo naopak k poklesu úlovků na podprůměrné hodnoty. V minulé lovecké sezoně 2023/2024 byl u bažantů zaznamenán odstřel ve výši 370 284, tedy o 8065 kusů meziročně méně. Větší pokles odstřelu na 201 582 kusů (-9,0 %) nastal u kachny divoké. „V minulé lovecké sezoně byly evidovány rekordní odstřely u více druhů srstnaté zvěře. Úlovky pernaté zvěře, jako jsou bažanti a divoké kachny, lze naopak označit za podprůměrné,“ říká Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. V mysliveckém roce 2023/2024 bylo na území Česka 5765 honiteb, z toho 196 obor a 284 bažantnic. Honitby zaujímaly plochu 6 873 641 ha. Počet držitelů platných loveckých lístků trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti meziročně klesl o 152 na 88 337, a u tohoto ukazatele tak pokračoval sestupný trend. Počet psů s loveckou upotřebitelností se snížil na 29 738. Největší skupinu z nich tvořili ohaři (33,0 %), nejméně byli zastoupeni severští psi (0,3 %).

Post: 5 September 09:26

Namibie plánuje odstřel 723 divokých zvířat, včetně 83 slonů. Jejich maso chce rozdat lidem, kteří se kvůli vleklému suchu na jihu Afriky potýkají s nedostatkem potravin.

Namibie plánuje odstřel 723 divokých zvířat, včetně 83 slonů. Jejich maso chce rozdat lidem, kteří se kvůli vleklému suchu na jihu Afriky potýkají s nedostatkem potravin. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámilo namibijské ministerstvo životního prostředí. Zvířata budou ulovena v přírodních parcích a regionech, kde podle úřadů jejich počet převyšuje zásoby vody a kapacitu pastvin v oblasti. Jižní Afrika se potýká s nejhorším suchem za poslední desetiletí. Namibie vyčerpala minulý měsíc 84 procent svých potravinových zásob, uvedly úřady OSN. Podle těchto údajů se dá očekávat, že téměř polovina obyvatel Namibie se bude v nadcházejících měsících potýkat s nedostatkem potravin. „Za tímto účelem bude utraceno 83 slonů z vytipovaných oblastí a maso bude přiděleno na program pomoci proti suchu,“ stojí v prohlášení ministerstva životního prostředí. Namibie vedle slonů plánuje odstřelit 30 hrochů, 60 buvolů, 50 antilop impala, 100 pakoňů žíhaných, 300 zeber a 100 antilop losích. Profesionální lovci a společnosti najaté vládou už ulovili 157 zvířat, z nichž bylo získáno více než 56 800 kilogramů masa. Odhaduje se, že v chráněné oblasti rozkládající se na území pěti jihoafrických zemí - Zimbabwe, Zambie, Botswany, Angoly a Namibie - žije více než 200 000 slonů, což z tohoto regionu činí domov jedné z největších sloních populací na světě, píše agentura Reuters. Ale například v loňském roce uhynuly v Botswaně a Zimbabwe stovky slonů v důsledku sucha.

Post: 29 August 17:04

V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije v Milovicích, zjistilo mezinárodní sčítání Za deset let své existence se milovická rezervace velkých kopytníků stala

V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije v Milovicích, zjistilo mezinárodní sčítání Za deset let své existence se milovická rezervace velkých kopytníků stala největším chovem zubra evropského v České republice. Na konci loňského roku tam žilo celkem 43 zvířat, nejvíce ze všech tuzemských lokalit. Vyplývá to z výsledků oficiálního sčítání zubrů pro Mezinárodní plemennou knihu vedenou v polské Bělověži. „Početnost populací v jednotlivých chovech je velmi důležitá pro budoucnost tohoto druhu. Obecně platí, že čím je populace větší, tím je životaschopnější a lépe odolává různým výkyvům,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Přírůstky z Milovic pomohly v minulých letech založit rezervaci v Rokycanech a letos na Lipně, oživily chovy ve Francii nebo Nizozemí.

Post: 1 April 17:47

Chov zubrů v Ralsku na Českolipsku obohatili dva býci převezení z Milovic (ČTK) Chov zubrů v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku obohatili dva býci přivezení

Chov zubrů v Ralsku na Českolipsku obohatili dva býci převezení z Milovic (ČTK) Chov zubrů v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku obohatili dva býci přivezení z Milovic ve středních Čechách. Zvířata ve čtvrtek úspěšně vypustili v oboře Vojenských lesů a statků Mimoň v Židlově. Začala tím rozsáhlá výměna zvířat, jejímž cílem je genetické oživení dvou nejvýznamnějších chovů zubrů v Česku a založení nového chovného stáda na Lipně. Akce se týká čtyř krajů, uvedl dnes v tiskové zprávě ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. „Po dlouhodobých deštích je terén tak podmáčený, že technika zapadala do bahna a bylo velmi obtížné se ke zvířatům v těchto podmínkách dostat, i přes velmi náročné podmínky se nám podařilo odchytit dva plánované býky a samci ve věku dvou a tří let byli úspěšně vypuštěni v oboře,“ doplnil Dostál. Chov v Židlově patří podle něj k nejvýznamnějším v ČR. „Jsme velmi rádi, že jsme mohli s tamní oborou zvířata vyměnit,“ dodal. Z milovické rezervace odjeli podle něj už v minulosti zubři do rezervace u Rokycan, ale také do zahraničních rezervací ve Francii nebo Nizozemí. Zubři jsou největší volně žijící přežvýkavci v Evropě, takřka tři metry dlouhé zvíře váží až tunu a na výšku může mít v kohoutku skoro dva metry. Ve volné přírodě byli vyhubeni asi před sto lety kvůli rozsáhlému kácení lesů. Poslední volně žijící jedinec byl zastřelen na Kavkaze v roce 1927. Ralsko bylo jedním z míst, kde kdysi žili, Vojenské lesy tam před 12 lety přivezly pětiletého býka, tři krávy a jednu jalovici z Bělověžského národního parku v Polsku. Šlo o součást mezinárodního programu usilujícího o návrat tohoto tvora do volné přírody v Evropě. Součástí aktuálních přesunů zvířat je podle Dostála i založení chovu zubrů na Lipně v jižních Čechách. Právě tam odjedou dvě samice ze Židlova, které doplní další dvě zubří jalovice ze Zooparku Chomutov v Ústeckém kraji a samec z milovické rezervace. Tamní stádo zubrů je se 43 zvířaty největší v Česku. Na Lipně už mají od loňského jara stádo divokých koní, teď je doplní zubři. „Cílem je, aby nově vzniklý chov zubrů na Lipně byl geneticky co nejpestřejší,“ uvedl Dostál. Všechna v současnosti chovaná zvířata totiž pocházejí z pouhých 12 jedinců.

Post: 27 February 18:00

První ročník Pytlácké noci v sále Bušovické hospody uspořádaly Český svaz ochránců přírody v Rokycanech a Okresní myslivecký spolek Českomoravské myslivecké jednoty. Příp

První ročník Pytlácké noci v sále Bušovické hospody uspořádaly Český svaz ochránců přírody v Rokycanech a Okresní myslivecký spolek Českomoravské myslivecké jednoty. Přípravě této humorně laděné myslivecké akce předcházela pečlivá příprava sálu i bohaté tomboly, na kterou spojili své síly ochránci s myslivci, věnovalo několik spolků i jednotlivců. „Všichni, kteří podpořili Pytláckou noc, tak dali jasně najevo svoji podporu oběma pořadatelským organizacím, které na Rokycansku úzce spolupracují. A je i chvályhodné, že jednotlivé myslivecké spolky chápou i úlohu okresního subjektu jako svoji důležitou součást a podporují jej nejen zvěřinou do tomboly, ale i pořádáním nejrůznějších kynologických akcí. I za to jim patří velký dík,“ uvedl předseda ZO ČSOP Rokycany Pavel Moulis. Před osmou hodinou večerní se příjemně vytopený sál začal zaplňovat nejen samotnými myslivci, ale především nemysliveckou veřejností, což je zcela jistě dobrou zprávou pro pořádání podobných akcí. Nemyslivci se tak mohli přesvědčit o tom, že myslivost je nejen soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému, ale i významná spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. Krátce po osmé hodině následovalo stylové zahájení loveckými fanfárami pěticí trubačů. Součástí zahájení byl nástup kynologů a jejich čtyřnohých přátel a sokolníků z rokycanského střediska. Sokolník Petr Moulis seznámil přítomné s organizačními pokyny ohledně průběhu večera, kdy se představili kynologové se svými čtyřnohými pomocníky, stejně tak sokolníci se svými dravci. Velkým zážitkem bylo pro přítomné pasování na lovce jelení zvěře v podání Radima Šímy. K mysliveckým plesům patří především zvěřinová tombola, která byla v letošním roce velice bohatá. Účastníci Pytlácké noci mohli vyhrát nejrůznější zvěř, což jistě přispělo k příjemně strávenému večeru, kde se potkala řada kamarádů, kteří se nejen příjemně bavili, ale i popovídali o problematice současné myslivosti.

Post: 16 February 09:55

Myslivcům ten jejich nový myslivecký rok začíná úplně jindy než 1. ledna. Prvním měsícem je duben – měsíc, kdy se rodí nejvíc mláďat a startuje nový život. Chladné měsíc

Myslivcům ten jejich nový myslivecký rok začíná úplně jindy než 1. ledna. Prvním měsícem je duben – měsíc, kdy se rodí nejvíc mláďat a startuje nový život. Chladné měsíce jsou pro zvěř také důležité – například poslouží ke ztrátě roztočů a celkově je zvěř v útlumu. Myslivec má co dělat po celý rok. V zimě se stará o přikrmování, v poslední době se propaguje opravdu jen přikrmování objemným krmivem, senem a zásobení solí.

Post: 6 February 17:52

Britská asociace pro střelbu a ochranu přírody (BASC) oznámila, že první tři legislativní změny významné pro chov spárkaté zvěře ve Skotsku vstoupily v platnost ke konci

Britská asociace pro střelbu a ochranu přírody (BASC) oznámila, že první tři legislativní změny významné pro chov spárkaté zvěře ve Skotsku vstoupily v platnost ke konci října. Došlo k tomu po konzultacích se skotskou vládou probíhajících od začátku roku 2023. První ze změn je, že od 21. října 2023 byla zrušena omezená doba lovu samců všech druhů jelenovitých (jelen evropský, daněk evropský, sika, srnec obecný). Znamená to, že jejich odstřel nyní ve Skotsku může probíhat po celý rok. Přestože BASC byla proti tomuto návrhu, uznává, že může odstranit určité překážky v managementu populací jelenovitých. BASC však i nadále prosazuje, aby v zimních měsících bylo prioritou dosažení plánovaného odstřelu holé zvěře. Cílem skotské vlády je snížit škody působené zvěří při obnově lesa a celková redukce stavů zvěře. Protiargumenty však upozorňovaly na to, že opatření může mít naopak kontraproduktivní účinek, kdy subjekty hospodařící se zvěří kvůli němu mohou zanedbávat odstřel samičí zvěře, jejíž redukce má hlavní vliv na dynamiku celkové populace. Noční lov a minimální hmotnost střel Druhá změna se týká legalizace termovizí a zaměřovacích dalekohledů s nočním viděním pro lov spárkaté zvěře v noci. Ty je nyní povoleno používat na základě licence s účinností od listopadu 2023. V neposlední řadě bylo ve Skotsku rozhodnuto o snížení minimální hmotnosti střely povolené k legálnímu lovu jelena evropského, siky a daňka evropského. Povolená minimální hmotnost střely byla snížena ze 100 grainů na 80 grainů. Účelem změny, která vstoupila v platnost také letos od listopadu, je umožnit lovcům používat při lovu uvedených druhů zvěře náboje ráže .243 Win. a podobné se střelami bez obsahu olova.

Post: 15 December 18:41

Českomoravská myslivecká jednota: Jak se Evropané staví k lovu zvěře Nový mezinárodní průzkum veřejného mínění odpovídá na otázku, jak evropská veřejnost vnímá lov zvěře

Českomoravská myslivecká jednota: Jak se Evropané staví k lovu zvěře Nový mezinárodní průzkum veřejného mínění odpovídá na otázku, jak evropská veřejnost vnímá lov zvěře. Hladinu veřejného mínění a diskusí občas rozvíří téma myslivosti a lovu zvěře. Nejlépe když se přihodí nějaká nešťastná událost či nehoda, nebo se alespoň někdo dopustí pytláctví. Myslivci pak v tom lepším případě čtou v diskusích pod články a na sociálních sítích spoustu negativních a myslivost zavrhujících příspěvků, mnohdy velmi vyhrocených. V tom horším jim někdo zničí posed nebo jiné myslivecké zařízení, případně posprejuje auta na parkovišti během výstavy věnované myslivosti. Snadno vznikne dojem, že veřejnost myslivost a myslivce odmítá až nesnáší. Slabší povahy by se téměř mohly za svoji příslušnost k mysliveckému stavu stydět, místo aby na ni byli patřičně hrdí. Získat potřebnou kvalifikaci a složit potřebné zkoušky není vůbec jednoduché. Obdobné zkušenosti mají myslivci a lovci z ostatních evropských zemí a o veřejném vnímání tohoto odvětví hospodaření v krajině se vedou diskuse na mezinárodní úrovni. S cílem zjistit, jak skutečně vnímá evropská veřejnost myslivost a lov zvěře zadala Evropská federace pro lov a ochranu přírody (FACE) ve spolupráci s partnerskými organizacemi mezinárodní průzkum veřejného mínění. Průzkum byl proveden nezávislou agenturou YouGov v pěti státech Evropy a osloveno bylo více než 7000 respondentů. Důraz byl kladen na přijatelnost legálního lovu zvěře, domácího i mezinárodního, a také na uchovávání trofejí zvěře, získaných legálním regulovaným způsobem. Výsledky průzkumu ukázaly, že většina občanů EU lov akceptuje. 77 % respondentů souhlasí s lovem a uchováváním trofejí, nebo je neutrálních. Pouze 23 % bylo proti. Z výsledků průzkumu rovněž vyplývá, že snahy o zákaz dovozu trofejí, které proběhly v několika národních parlamentech členských zemí a byly zdůvodňovány požadavkem veřejného mínění, nemají reálný základ a nejsou veřejností podporovány. Takové omezení lovu by naopak mělo negativní dopad na ochranu přírody, místní komunity, ekonomiku a biologickou rozmanitost. V informačním dokumentu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) se uvádí, že "lov zvěře může přinášet a přináší kriticky potřebné pobídky a příjmy pro vlády, soukromé subjekty a podniky a komunitní vlastníky půdy, aby zachovali a obnovili divokou zvěř jako způsob využití půdy a prováděli ochranářská opatření."

Post: 12 February 17:41

Signálů o tom, že Broumovsko se stalo domovem vlka obecného, přibývá. Počínaje stopami přes záznamy z fotopastí až po zbytky jejich kořisti. Koordinátor tzv. vlčích hlíde

Signálů o tom, že Broumovsko se stalo domovem vlka obecného, přibývá. Počínaje stopami přes záznamy z fotopastí až po zbytky jejich kořisti. Koordinátor tzv. vlčích hlídek Hnutí Duha na Broumovsku Jan Koranda sleduje v terénu vlky od roku 2016, kdy bylo v regionu potvrzeno jejich rozmnožování. S vlky se několikrát setkal, pokaždé to byl pro něj silný zážitek. Od vlků lidem na Broumovsku nebezpečí nehrozí, řekl Koranda. Před několika dny jednu vlčí hlídku za účasti zpravodaje ČTK zorganizoval.

Post: 17 January 09:00

Odborníci z olomoucké zoo sestavili plemennou knihu pro siku vietnamského Zoologické zahrady na celém světě loni na podzim chovaly 419 jedinců jelena siky vietnamského, k

Odborníci z olomoucké zoo sestavili plemennou knihu pro siku vietnamského Zoologické zahrady na celém světě loni na podzim chovaly 419 jedinců jelena siky vietnamského, který byl v přírodě vyhuben. Zjistili to odborníci při tvorbě plemenné knihy tohoto jelena, jejímž vydáním Světová asociace zoologických zahrad a akvárií pověřila Zoologickou zahradu Olomouc. Siku vietnamského chová 39 zoo, z toho 35 v Evropě. Druhé největší stádo siků vietnamských mimo Vietnam je v zoo Olomouc a čítá 25 jedinců, sdělil ČTK vědecký pracovník olomoucké zoo a koordinátor Evropského programu pro siku vietnamského Jan Pluháček, který je garantem plemenné knihy. Plemenná kniha se používá pro přesnou registraci všech zvířat daného druhu chovaných v lidské péči. S pomocí této publikace lze v zoologických zahradách vytvářet chovné skupiny. Celosvětová plemenná kniha pro siku vietnamského byla poprvé sestavena v roce 1993 v Tierparku Berlín. V roce 2015 ji převzala ostravská zoo a loni přešla do Olomouce. Poslední vydání z listopadu 2022 obsahovalo údaje o 399 jedincích žijících v 35 evropských zoo a dvou zoologických zahradách ve Spojených státech. Ulovení posledního divoce žijícího siky vietnamského bylo evidováno v roce 1974. „Naštěstí se v té době již choval i v zoologických zahradách,“ podotkl Pluháček. Evropské zoologické zahrady jsou podle něj významným útočištěm tohoto velmi vzácného jelena. Na jeho vymizení z volné přírody měl vliv lov pro maso i kvůli parohům, jež se používaly v tradiční čínské medicíně. V Česku plemenné knihy publikuje ještě zoo v Děčíně, která se specializuje na kočku rybářskou. Plemenná kniha, kterou má na starost pražská zoo, je zaměřena na koně Převalského. „To je mimochodem vůbec nejdéle vycházející plemenná kniha v rámci zoo na světě,“ dodal Pluháček.

Post: 10 January 13:54

Podle odborníků neměl lov vlků na Slovensku vliv na škody na hospodářských zvířatech Různorodé přístupy k ochraně vlka v Evropě představují příležitost k testování účinno

Podle odborníků neměl lov vlků na Slovensku vliv na škody na hospodářských zvířatech Různorodé přístupy k ochraně vlka v Evropě představují příležitost k testování účinnosti různých způsobů řešení konfliktů. Příkladem je Slovensko, kde po šetření Evropské komise v roce 2013 stát výrazně omezil lov vlků. Druh získal celoroční ochranu hlavně podél hranic s Českem, Polskem a Maďarskem. Přesto bylo v následujícím období zabito v průměru 42 vlků ročně, mimo jiné i z důvodu předpokládaného snížení škod na ovcích a dalších hospodářských zvířatech. Nová studie ale ukázala, že lov vlků neměl na tyto škody vliv. Tým odborníků z Mendelovy univerzity v Brně, Hnutí DUHA Šelmy a Oviedo University ze Španělska situaci na úrovni okresů detailně analyzoval pomocí dvou různých statistických přístupů. Studii publikoval v prestižním vědeckém časopise Conservation Letters. Vědci se zaměřili na období mezi lety 2014 až 2019, kdy bylo možné vlky v omezené míře legálně lovit. Porovnávali, zda v okresech, kde se vlci v zimě lovili, byly škody na ovcích v následující pastevní sezóně nižší než v okresech, kde se vlci nelovili. „Přestože je lov vlků často prezentován jako nástroj ke snížení konfliktu na místní úrovni, ve skutečnosti chovatelé ovcí a dobytka neměli z tohoto kompromisního řešení žádný prospěch. Některé studie z jiných zemí dokonce ukázaly, že intenzivní lov může mít kontraproduktivní účinek, protože dochází k narušení sociální struktury smeček a častějšímu napadání hospodářských zvířat zbylými členy smečky,“ uvedl Miroslav Kutal, hlavní autor studie z Mendelovy univerzity v Brně. Vědci zkoumali i další faktory, které škody na hospodářských zvířatech mohou ovlivňovat – množství chovaných hospodářských zvířat nebo velikost populací divoce žijících kopytníků. Zaměřili se i na potravu vlka. Výzkum prováděli v modelové oblasti západního Slovenska. Výsledky ukázaly, že se hospodářská zvířata v potravě vlků vyskytovala jen vzácně, tvořila přibližně jen půl procenta zkonzumované biomasy. Podle vědců je četnost útoků pravděpodobně ovlivněna i jinými faktory, například kvalitou zabezpečení hospodářských zvířat. Tato data však nebyla sledována. „Spíše než na lov vlků by se Slovensko mělo soustředit na podporu chovatelů v oblastech s trvalým výskytem vlka. Na rozdíl od chovatelů v České republice je na Slovensku značně limitovaná možnost získaní dotace na realizaci preventivních opatření a úhradu zvýšených nákladů souvisejících například s používáním pasteveckých psů nebo košárováním, tedy přemisťováním zvířat do uzavřených prostor na noc,“ doplnil Martin Duľa z Mendelovy univerzity v Brně, který se na studii také podílel. Téma lovu vlků je aktuální i na evropské úrovni. „Předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyen vyzvala členské státy k dodání dat týkajících se populací vlků a jejich dopadů, aby mohla zvážit případnou změnu evropské legislativy. Modelový příklad ze Slovenska, kde byl lov vlků umožněn, ale ukázal, že změna ochrany vlka na evropské úrovni nemusí být pro místní obyvatele vždy přínosem,“ zhodnotil Kutal.

Post: 29 November 18:09

Návrh zákona o myslivosti zveřejněn Na portálu informačního systému ODok Úřadu vlády České republiky byl 3. listopadu zveřejněn návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/

Návrh zákona o myslivosti zveřejněn Na portálu informačního systému ODok Úřadu vlády České republiky byl 3. listopadu zveřejněn návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Odkaz na materiál připravený Ministerstvem zemědělství najdete v dalším textu. Návrh obsahující například velmi diskutované zmenšení minimální výměry honitby na 250 ha, vydávání nárokových povolenek k lovu pro vlastníky honebních pozemků či změnu ve výčtu druhů zvěře je nyní v připomínkovém řízení.

Post: 17 November 09:05

Veterináři v obci Bolehošť na Rychnovsku potvrdili 20. letošní ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže v ČR. Chovatel informoval krajskou veterinární správu o úhynu 24 z 29 kusů chované drůbeže. ČTK to včera řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Podle něj šlo o různé druhy drůbeže, v chovu převládaly slepice. „Veterinární inspektoři na místě odebrali vzorky, které odeslali k vyšetření do Státního veterinárního ústavu, které potvrdilo v chovu vysoce patogenní ptačí chřipku H5N1. Na místě byla přijata opatření s cílem zamezit šíření nákazy z chovu. Zbývající kusy byly utraceny,“ uvedl Vorlíček. V Královéhradeckém kraji jde o první letošní ohnisko ptačí chřipky v chovu. Na začátku února byl nález tří labutí na Jičínsku, u kterých byla potvrzena ptačí chřipka. U volně žijících ptáků nejde o ohnisko. „Vysoce patogenní ptačí chřipka byla k dnešnímu datu v ČR kromě dvaceti malochovů potvrzena také v pěti komerčních chovech. V zasažených malochovech drůbeže do dnešního na ptačí chřipku celkem uhynulo 257 kusů drůbeže a následně bylo z důvodu zamezení strádání ptáků utraceno dalších 158 kusů,“ sdělil Vorlíček. Státní veterinární správa vyzývá chovatele drůbeže, aby důsledně dodržovali pravidla biologické bezpečnosti, zejména aby bránili kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky. Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Ptačí chřipku, která byla známá už v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A.

Post: 23 February 15:02

Lov Jelena lesního a jeho historie Jelen evropský byl vždy mezi myslivci označován jako zvěř královská, a toto označení se nevytratilo ani z každodenní myslivecké termi

Lov Jelena lesního a jeho historie Jelen evropský byl vždy mezi myslivci označován jako zvěř královská, a toto označení se nevytratilo ani z každodenní myslivecké terminologie.Lze se jen domnívat, že vše bylo zapříčiněno velikostí a krásou této zvěře, mohutností paroží a faktu, že v dřívějších dobách směli tuto zvěř lovit výhradně příslušníci šlechtického rodu. Také v dnešní době je ulovení jelena pro každého myslivce nezapomenutelným zážitkem na celý život. O prvních způsobech lovu jelení zvěře nejsou dochovány nijak zvláštní zajímavosti. Lov probíhal pomocí luku a kladení různých pastí v podobě vykopaných jam či stavění nástražných ohrad. Později se velkou oblibou panovníků staly jezdecké štvanice za pomoci smečky loveckých psů. O způsobu takovýchto štvanic jsou dochovány zmínky v období od 10. do 14 století za vlád Přemyslovců a Lucemburků. V období 14. století se také začaly na našem území hojněji stavět obory právě pro jelení zvěř. Jelen byl tedy první oborní zvěří u nás. První obora v Čechách byla obora Ovenecká Je nutno připomenout, že první oborou postavenou v Čechách, byla obora Ovenecká, pocházející z roku 1266. Tu dal na území dnešní Prahy Letné vystavět Přemysl Otakar II. Při lovech vysoké zvěře se také užívaly sítě zvané tenata. Ta se stavěla obvykle po 150 metrech ve výšce 260 cm. Pro panovníky však byl tento druh lovu nezáživný a nezábavný. V druhé polovině 15. století se začíná zvěř lovit pomocí střelných zbraní zvaných ručnice. Do módy se později dostávaly společné lovy, kde šlechta mohla co nejvíce zvěře zastřelit. Nový způsob lovu Na scénu přichází nový způsob lovu a tím je plachtový lov. Jemnějším způsobem plátnového lovu, bylo obstoupení honitby plátnem a lovení zvěře narážející do plátna. Bizardnějším způsobem provedení plátnového lovu bylo nachytání zvěře do ohrad a postavení střelecké arény z plátna. To bylo běžně k vidění zejména u císařské rodiny Habsburků. Vodní honba v baroku Ani lov jelení zvěře neunikl podivínským způsobům barokní šlechty. V baroku se tomuto lovu říkalo vodní honba. Jelení zvěř se štvala do vody a poté se plovoucí střílela na krátkou vzdálenost. Plachtový hon a vodní honba byly lovy přizpůsobené slabým výkonům tehdejších zbraní zvaných křesaček. V druhé polovině 17. století se na našem území objevují parforsní hony převzaté od francouzské šlechty. První zmínka o parforsním honu pochází z jižní Moravy a to v období knížete K. E. Lichtensteina (1611-1684). Díky majestátnosti lovu jelení královské zvěře, je mnoho dochovaných pramenů, jak o chovu, tak o samotném lovu. O všem by se dala napsat nemalá kniha. Závěrem je nutno připomenout v historii tragickou událost spojenou právě s lovem jelení zvěře. Při císařském lovu jelenů, v Brandýse nad Labem, byl smrtelně zraněn nejbližší císařský šlechtic a nejvyšší podkoní Karla VI., kníže Adam František ze Schwarzenbergu. Ten byl nešťastnou náhodou střelen právě císařem Karlem VI. Celá událost se stala vlivem špatného rozmístnění střelců při honu. Císař Karel VI. údajně střílel na probíhajícího jelena a bohužel zasáhl Adama Františka, který stál přímo naproti němu. Poslední slova Adama Františka ze Schwarzenbergu zněla: „ Řekněte císaři, že před ním padám na kolena a prosím ho, aby se ujal mé ženy, dítěte, lidí i poddaných a neopouštěl je. Je to už rozhodnutí nebes, že jsem byl Jeho Výsostí střelen. Po mém příchodu do nebe budu prosti Boha, aby se mu dostalo nástupce dlouhé vlády. Ať císař nemá tento můj osud Čechům za zlé.“

Post: 28 December 08:53

Vzácný dravec luňák hnědý, který byl v Česku vybavený sledovacím zařízením GPS-GSM loggerem, zmizel na ostrově Malta. Signál z jeho zařízení přestal 3. října odpovídat a

Vzácný dravec luňák hnědý, který byl v Česku vybavený sledovacím zařízením GPS-GSM loggerem, zmizel na ostrově Malta. Signál z jeho zařízení přestal 3. října odpovídat a ornitologové z organizace BirdLife Malta případ ohlásili České společnosti ornitologické (ČSO) s obavami, že dravce někdo cíleně zastřelil. Nelegální lov dravců a dalších druhů ptáků včetně ohrožených je podle ornitologické organizace na Maltě široce rozšířeným problémem.

Post: 23 November 17:43

Adrenalin při parforsním honu teče proudem Parforsní hony pořádané v dnešní době jsou až na výjimky simulací původních parforsních honů. Jde o jízdu na koních za smečkou

Adrenalin při parforsním honu teče proudem Parforsní hony pořádané v dnešní době jsou až na výjimky simulací původních parforsních honů. Jde o jízdu na koních za smečkou loveckých psů, kteří sledují uměle založenou stopu. S Ing. Bořkem Bierhanzlem z Březnice na Příbramsku jsme hovořili o tom, jak tyto hony již 16 let organizuje. V čem spočívá vámi pořádaný parforsní hon? Jak lze popsat základní princip? Parforsní hon dnes již není lovem, jde v podstatě o sport. Je to sportovní jízda na koni vedoucí terénem, takzvaně cross country. Sám hon je přibližně dvacetikilometrová trať rozdělená do pěti až šesti úseků, v nichž jsou různé terénní překážky. Nakape se barva nebo jiná pachová stopa, na kterou se vypustí smečka psů a tu sleduje skupina jezdců – takzvaný lovecký lot. Tím se simuluje lov, při němž byla kdysi štvána zvěř. Co je hlavním cílem takového parforsního honu? Podstatou je zážitek z jízdy. Ten může plynout jak z překonávání překážek, tak z pozorování práce psů. Nemá to být dostih jako Velká pardubická, kde jde o to být v cíli první. Je to o tom užít si jízdu na koni a s tím spojený adrenalin – jak svůj, tak koní a smečky. Adrenalin je při parforsním honu všudypřítomný a jestli má někdo takové situace rád, tak na honu se ho vysloveně „lijí kýble“. Podle mě je to neopakovatelný zážitek. Pokud se podíváme do historie, například Niccolò Machiavelli píše ve své knize Vladař, že mladý panovník se má co nejvíce věnovat lovu, protože je to mírová příprava mladých šlechticů na válku. Parforsní hony vlastně napodobovaly jízdu lehké kavalerie. Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že dostat doslova klackem přes hubu, se vám při jízdě lesem stává vcelku pravidelně… Kdy a jak vznikl nápad pořádat parforsní hony v našich podmínkách? U nás je děláme šestnáct let. Nápad vznikl asi rok předtím, když za mnou přišel jeden kamarád Jindřich Pokorný s otázkou, jestli bychom na našich pozemcích měli vhodné terény, kde by bylo možné tyto hony pořádat, a jestli znám někoho, kdo by se chtěl zapojit. Sám byl s hercem a milovníkem koní Václavem Vydrou na parforsním honu v Hessenhagenu v Německu a byl z něho tak nadšený, že si řekl, že ho zorganizuje také. Jsem z koňařské a myslivecké rodiny, odjakživa jsem se věnoval myslivosti a měl koně. Když jsem viděl parforsní hon a zvlášť, když jsem ho poprvé zažil v Irsku, byl jsem z něho úplně konsternovaný. Slovo dalo slovo a s Jindřichem jsme si řekli, že do toho půjdeme. První hon, který jsme uspořádali, byl dvoudenní – s jednou stopou u nás a druhou u Johannese Lobkowicze v Drahenicích. Rodina Johannese Lobkowicze byla na začátku patronem několika prvních ročníků v Drahenicích a Martinicích. V kulisách drahenického zámku probíhalo i slavnostní zahájení a ukončení honu. Asi před šesti lety se Johannes přestal do organizace zapojovat, takže od té doby vše uskutečňujeme již jen v Martinicích ve své režii. Johannes Lobkowicz se ale akcí nadále účastní jako aktivní jezdec. Kdo stojí za pořádáním parforsních honů? Podle tradice je pořadatelem pán honu a ten také hradí náklady. Z tohoto titulu hon organizujeme, respektive pány honu jsme já, Václav Vydra a Jan Vedral. Vše, co se týče technické přípravy akce, je na mně, včetně vytvoření stopy, zajištění ubytovacího a cateringového zázemí a tak podobně. Za roky, co se tomu věnuji, je to už docela rutina, nicméně stále jde o náročnou práci. Fungujeme jako rodinná firma, takže zapojuji i děti. Hlavně dcera bývá aktivní účastnicí coby stopařka.

Post: 21 November 17:42

Legenda o Svatém Jiljí (ochránci lovců a myslivců) Svatý Jiljí je v našich historických pramenech uctíván jako patron myslivců, lovců, žebráků, kojících žen a také ochrán

Legenda o Svatém Jiljí (ochránci lovců a myslivců) Svatý Jiljí je v našich historických pramenech uctíván jako patron myslivců, lovců, žebráků, kojících žen a také ochránce lesů. Jeho jméno je ve světě překládáno jako Aigidios, Aegidius, Egidius, Jilles, Gilles a Egidio. Narodil se v Aténách kolem roku 640 bohatým a uznávaným měšťanům Theodorovi a Paladidě. Ti Jiljímu poskytli vzdělání křesťanské. Když jeho rodiče zemřeli, byl Jiljí ještě mladý. Dědictvím nabytý majetek prodal a všechny utržené peníze rozdal chudým a potřebným lidem. Rozhodl se stát pomocníkem božím a odešle do ústraní mimo město. Usadil se v pralese ve skalní sluji. Legenda vypráví o Lani, která Jiljího pravidelně navštěvovala a poskytovala mu své mléko. Královští lovci na svých naháňkách pravidelně Jiljího laň pronásledovali ve snaze ji ulovit. Ta se jim však vždy dokázala schovat. Náročnost jejího tak upoutala zájem samotného vizigótského krále Flaviuse Wamba. Ten prahl touhou laň sám ulovit a dokázat svým lovcům svoji loveckou zdatnost. Podařilo se mu laň dohnat až k Jiljího slují. Vystřelil a omylem zasáhl šípem Jiljího. Tomu nabídl odškodněním vzácné dary, ale Jiljí je nikdy nepřijal. Proto se král rozhodl na inkriminovaném místě vystavět v roce 680 klášter, kde později Jiljí zastával funkci opata. Klášter řídil dle řeholních pravidel řádu svatého Benedikta. Jiljí zemřel 1. září roku 725. Na místě uložení jeho ostatků vzniklo poutní místo a později i město Saint-Gilles. Ostatky Svatého Jiljího se dostali v roce 1356 i do naší země a to přímo do svatovítského chrámu v Praze. Důkazem o uctívání Svatého Jiljího na našem území jsou stavby zasvěcené právě Svatému Jiljímu. Příkladem je kostel sv. Jiljí na Starém Městě v Praze, jehož původ se datuje k roku 1210. Nyní je tento kostel chrámem dominikánů. Dalšími památkami jsou například: kostel sv. Jiljí v Brně – Líšni a kostel v Mladějově. Ochránce myslivců Svatý Jiljí je vyobrazován jako mnich sedící před skalní slují společně s Laní. Často také se šípem v rukou, noze či hrudi. Svátek Svatého Jiljí připadá na 1. září s pranostikou, že O svatém Jiljí jdou jeleni k říji. Zde by ovšem znalci jelení říje mohli oponovat, že začátek jeleních námluv přichází o 10 dnů později. Z historie ovšem víme, že záhadu nám vysvětluje rok 1583, kdy došlo k opravě chyby, nastřádaných deseti dnů, v gregoriánském kalendáři.

Post: 31 January 15:51

Jezevčík v lovecké praxi Jezevčík má díky své nezvyklé postavě výborné vlohy pro loveckou praxi s čichem honiče a vlastnostmi barváře. Výborné lovecké vlohy díky nezvyk

Jezevčík v lovecké praxi Jezevčík má díky své nezvyklé postavě výborné vlohy pro loveckou praxi s čichem honiče a vlastnostmi barváře. Výborné lovecké vlohy díky nezvyklé postavě Zda hladkosrstého, drsnosrstého či dlouhosrstého. Vlastně to svým způsobem nebylo až tak prioritní, už proto, že všechny spojuje několik vlastností a především čichových schopností, které znali němečtí lovci již od počátku patnáctého století. Jakkoliv jezevčík je totiž v zásadě dlouhý, krátkonohý pes, malý postavou, ale velký osobností! Protože má nos nízko nad terénem, nic neunikne jeho pozornosti! A právě jeho poněkud nezvyklá postava je prvním a základním předpokladem k jeho loveckému využití. Má čich honiče, dlouhé, nízké tělo vhodné k prolézání stísněných prostor a nor, vlohy k hrabání a nebojácnou povahu s vášnivým zaujetím pro lov, převislé slechy mu pomáhají směřovat pachy od půdy k nosu, takže je vynikajícím barvářem. Jezevčík je právem označován za psa k neporažení! Vznik jezevčíka Jezevčík pravděpodobně vznikl křížením s malými psy typu teriéra. Je odvozen od starých německých loveckých psů známých jako Deutsche Bracken, německých honičů, ale podle zkrácených nohou a typu práce se nazýval jezevčím psem neboli jamníkem. Jezevčík a historie umění První umělecká ztvárnění psů, podobných dnešním jezevčíkům, pocházejí ze starého Egypta, kde byly nalezeny sošky dokládající existenci krátkonohých psů, z nichž vyzařuje síla, houževnatost, odvaha a ostrost. Také ve středověku se objevilo několik výtvarných děl s podobným tématem, nicméně prvním obrazem představujícím drsnosrstého a dlouhosrstého jezevčíka tak, jak ho známe dnes, je ilustrace E.C. Asha z roku 1876. Hladkosrstí jezevčíci byli vyobrazeni v knize Book of the Dog z roku 1881. Slavný portrét jezevčíka vytvořila v roce 1906 Lilian Cheviotová.

Post: 27 December 13:25

Negativní dopady intenzivního zemědělského hospodaření na životní prostředí rostlinných a živočišných druhů jsou v naší přírodě stále více zřetelné. Jedním z aspektů toho

Negativní dopady intenzivního zemědělského hospodaření na životní prostředí rostlinných a živočišných druhů jsou v naší přírodě stále více zřetelné. Jedním z aspektů tohoto hospodaření je zvýšení výměry jednotlivých půdních bloků. To má za následek nejen snižování rozmanitosti pěstovaných plodin, ale také úbytek druhové pestrosti planě rostoucích rostlin. Tyto změny následně vedou k dramatickému snižování biodiverzity a celkové homogenizaci otevřené zemědělské krajiny. A proto je týmem Útvaru myslivosti VÚLHM, v. v. i. dlouhodobě monitorován zajíc polní, který patří mezi tzv. „bioindikátorové“ druhy této krajiny. Homogenizace zemědělské krajiny se projevuje populačním poklesem zejména drobných živočichů, zatímco volně žijící spárkatá zvěř na tyto změny reaguje populačním nárůstem. Nejdramatičtější pokles byl zaznamenán například u populací mnoha druhů ptáků zemědělské krajiny, u nichž od roku 1980 došlo až k 60% snížení početností v Evropě. Jedná se především o druhy hnízdící na zemi, tedy například o koroptev polní, čejku chocholatou či chřástala polního. Mezi další druhy volně žijících živočichů, kteří negativně reagují na změny v zemědělské krajině, patří i zajíc polní. Intenzifikace zemědělství a homogenizace prostředí má značný vliv na velikost jeho domovského okrsku, což je jeden z faktorů, který může ovlivňovat přežívání zajíců v současné zemědělské krajině. U zajícovitých bylo zjištěno, že větší výměra domovského okrsku je spojena s relativně neproduktivním prostředím. Naproti tomu monokulturám se zajíci vyhýbají a preferují pestrou krajinu, pokud je však dostupná. V intenzivně obhospodařované krajině zajíc v různých částech roku velmi obtížně nachází vhodná stanoviště, která by mu poskytla úkryt a vhodné zdroje potravy. Je známo, že především zaječky potřebují v období laktace potravu bohatou na tuky a lipidy, čemuž odpovídají zemědělské plodiny a zejména obilniny. Přesto si raději vybírají přirozenou potravu, tedy různé druhy planě rostoucích bylin, travin a polních plevelů, pokud jsou ovšem v krajině dostupné. Větší potravní nabídka také snižuje dobu potřebnou na pastvení, čímž se snižuje riziko ulovení predátory. Nedostatek těchto vhodných stanovišť může být pro zajíce limitující, a to nejenom z hlediska zvýšeného rizika predace juvenilních jedinců, ale také kvůli negativním dopadům klimatických faktorů, které ovlivňují opět především nedospělé jedince. Absence krytových možností má prokazatelný negativní vliv na termoregulaci a následný nárůst výdajů energie. Proto je možné zajíce polního označit za takzvaný bioindikátorový druh živočicha, jehož populace udává kvalitu prostředí agroekosystému v daném místě.

Post: 14 December 09:10

Muži mají pro myslivecký spolek žen pochopení, myslivkyně často i skvěle střílí Diana, první český myslivecký spolek žen, eviduje mírný nárůst počtu členek. Má jich přes

Muži mají pro myslivecký spolek žen pochopení, myslivkyně často i skvěle střílí Diana, první český myslivecký spolek žen, eviduje mírný nárůst počtu členek. Má jich přes 90, hlavně z jižních Čech, věnují se především lesní pedagogice. Zároveň také skvěle střílí, starají se o krmelce, působí i jako honci. Muži myslivci mají pro své kolegyně pochopení. Na písecké lesnické škole, kde dřív bývali hlavně studenti, je dnes poměr dívek a chlapců vyvážený. Řekla to 7. října na akci Den zemědělců, potravinářů a venkova okresu Tábor členka spolku Hana Schläferová. Akce přilákala stovky lidí, prohlédli si skot i zemědělskou techniku, kupovali výrobky místních farem jako med či jablka, velká fronta byla na burčák. „Pochopení mužů, že i žena patří do myslivosti, je veliké. Dřív to možná nebylo moc typické, ale v posledních 20 letech jsme se nesetkaly s tím, že by někdo na ženy pohlížel svrchu. Když se žena začne věnovat myslivosti, tak to dělá na 100 procent, a dost často jsou ženy myslivkyně i lepší střelkyně. Dělají myslivost s úctou k tradici. Holky jsou fantastické myslivkyně, mají naloveno, mají znalosti i úctu k přírodě a můžou být vzorem pro mnoho mužů myslivců. Většina mužů je bere na roveň sobě; pár zakomplexovaných se dívá spatra, ale těch je minimum,“ uvedla Schläferová. Diana, I. myslivecký spolek žen, vznikl na Táborsku v roce 2009. Založila ho Věra Borkovcová. „V jižních Čechách má myslivost velkou tradici, proto je mnoho žen, jejichž manželé nebo otcové jsou myslivci, a ony se tomu přirozeně také věnují. Myšlenka byla, aby se ženy sdružovaly,“ poznamenala Schläferová. Ve sdružení jsou ženy z různých koutů republiky. Schází se, protože je baví myslivost, vzájemně se zvou na hony, na naháňky, hlavní je ale lesní pedagogika, práce s dětmi. „To znamená, aby se české děti seznamovaly se zvěří, která v lese žije, a s tím, proč je potřeba ji chránit. Vidíme s léty, že povědomí dětí o přírodě je čím dál slabší. Mnoho dětí už nemá znalosti jako za našeho dětství v 70. letech, kdy každé dítě poznalo zajíce, srnku. Teď nám tvrdí, že bažant je papoušek,“ vysvětlila Schläferová. Na stánku ve školním statku Tábor – Měšice v sobotu myslivkyně ukazovaly vycpaná zvířata, měly s sebou i puzzle. Jako dobrovolnice dělají program pro děti hlavně v mateřských a základních školách, ale také na akcích jako je budějovická výstava Země živitelka. Hodně žen se věnuje myslivosti i mimo spolek. Šestačtyřicetiletá Hana Schläferová, jež vede jazykovou školu, se k myslivosti dostala díky rodině. Její strýc byl myslivec, manžel se jím také stal. „Žijeme u lesa, máme honitbu za domem. Chodím jako honec. Mám i zbrojní průkaz, ale ráda chodím spíš jako honec než střelec. Naháním nebo dohledávám zvěř. Ale mnoho žen střílí výtečně,“ řekla Schläferová. Dcery žen ze spolku se často myslivosti také věnují, studují třeba lesnictví. „Hodně je to vidět na písecké lesnické škole; dřív byli studenti z 99 procent muži, teď nám říkali z vedení školy, že je to půl na půl. Žen, které chtějí pracovat v lesnictví nebo oborech spojených s ochranou přírody, přibývá,“ míní Schläferová.

Post: 30 November 18:01

PENZUM – MYSLIVOST PRO TEORII A PRAXI – XVIII Pro milovníky přírody, ochránce životního prostředí, kynology, sokolníky, střelce a mysliveckou veřejnost. Obsahuje informac

PENZUM – MYSLIVOST PRO TEORII A PRAXI – XVIII Pro milovníky přírody, ochránce životního prostředí, kynology, sokolníky, střelce a mysliveckou veřejnost. Obsahuje informace o všech mysliveckých odvětvích. V pořadí již osmnácté přepracované vydání bohatě ilustrované publikace s dlouholetou tradicí. Cílem publikace není být pouze učebnicí nebo skriptem. Adeptům zkoušek o první lovecký lístek a zkoušek pro mysliveckého hospodáře podá vyčerpávající informace k úspěšnému absolvování a stane se jejich nenahraditelným průvodcem v praktickém životě, na kterého se mohou kdykoliv spolehnout. Používá se i při přípravě na zkoušky vyšší. Široké veřejnosti dává možnost objevit myslivost jako aktivitu, která je celospolečensky důležitá i pro další generace. Zdůrazňuje, že myslivost není pouze o lovu a odhaluje její složitost, náročnost a krásu. Že nejde jen o ochranu populací jednotlivých druhů zvěře, ale především o orientaci na ochranu přírody a krajiny. To vše je kromě textů doplněno názornými obrazovými přílohami, které takto zpracované jinde nenaleznete. Všechny úpravy byly orientovány na moderní trendy v přístupu k myslivosti jako multifunkčnímu oboru. Nedílnou součástí publikace jsou slevové certifikáty, na základě kterých lze využít zajímavých slev u našich partnerů.

Post: 28 November 09:10

Český název „lovec“ se objevuje již v 11. století. Panovníka obklopovala početná lovecká družina, pro jejich pobyt na loveckých výpravách se v rozsáhlých lesích stavěly l

Český název „lovec“ se objevuje již v 11. století. Panovníka obklopovala početná lovecká družina, pro jejich pobyt na loveckých výpravách se v rozsáhlých lesích stavěly lovecké hrádky např. Křivoklát (zmiňovaný již v roce 1109), Jivno, Zbečno, Jenčov, Týřov, Počáply-Králův dvůr, Nový Hrad u Kunratic (1411-1412). Lovecký personál je usídlován v tzv. účelových obcích (Loveč, Lovčice, Psáry, Ohaře, Sokolníky aj.), kde žije družinným životem. Lovecké roboty poddaných jsou známy již ve 12. století. V usnesení Českého sněmu z roku 1573 se uvádí, že právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků (panovník, šlechta, kláštery, královská města). Usnesení však obsahuje i nařízení o ochraně zvěře, což znamená počátek myslivosti u nás. I řada dalších usnesení Českého sněmu se zabývá chovatelskými hledisky. Po Bílé hoře (1620) je česká šlechta potlačována, přicházejí cizí rody. Lov se stává záležitostí společenské reprezentace. Od 16. století se rozvíjejí palné zbraně, koncem 17. století se objevují lovecké ručnice. Císař Ferdinand III. (1637-1657) vydává roku 1641 ustanovení o lovu pro Čechy, ve kterém se uvádí, že myslivost je kratochvílí šlechtickou“, poddaní jsou při lovech povinni robotami. Znamená to utužení robotných povinností poddaných, znamená to však také rozmach pytláctví (ze msty, pro obživu, z lovecké vášně). Vydávají se různé patenty proti pytláctví, např. císaře Karla VI. (1711-1740) z roku 1732. Vzdělávání potřebného personálu (myslivců) se děje zpravidla tříletou výuční dobou u zkušeného myslivce (učebního pána), zakončené slavnostním „přijetím v počet myslivců“ a předáním výučního listu, tesáku a lovecké trubky. Císař Josef II. (1780-1790) vydává v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví a v roce 1786 řád o myslivosti neboli všeobecný honební patent, který uvolňuje poddaným v robotách, upravuje ochranu polních plodin, ukládá hradit škody působené lovem a zvěří, nařizuje černou zvěř uzavřít do obor, atd. Vzhledem k nedostatku bezplatné pracovní síly nastává odklon od chovů velké zvěře a zintenzivnění chovů drobné zvěře; s tím souvisí i rozvoj brokové střelby. Snižují se stavy jelení zvěře a přibývá zvěře srnčí. Začátkem 19. století nastává největší rozvoj bažantnictví, importují se nové druhy ba-žantů, muflon a jelenec viržinský, koncem století jeleni sika, rozšiřuje se chov kamzíků. S rozvojem brokové střelby se proslavuje české puškařství. Myslivost se podřizuje lesnímu hospodářství. V roce 1905 je vysazena na Dobříšsku ondatra. V revolučním roce 1848 bylo zrušeno poddanství. Císař František Josef I. (1848-1916) vydává v Olomouci dne 7. března 1849 říšský zákon o myslivosti č. 154; bylo zrušeno dominikální výsadní lovecké právo a právo myslivosti bylo spojeno s vlastnictvím půdy. Odborným spolkem, který sdružoval jak lesníky či myslivce z povolání tak i myslivce ze záliby byla v roce 1869 založená „Pražská lesnická jednota Hubertus“. V roce 1883 vznikl „Spolek honební a ochrany zvěře. Po vzniku Československa v roce 1918 byl v roce 1919 ustaven „Československý lo-vecký a kynologický říšský svaz“. V roce 1923 je založena jednotná myslivecká organizace – Československá myslivecká jednota. Po osvobození v roce 1945 vychází zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. (s platností od 1.1.1948). Pro celé území republiky je právo myslivosti sjednoceno. Zákon prosazuje ne-jen aspekt hospodářský, ale i kulturní. Právo myslivosti je nadále vázáno na vlastnictví ho-nebního pozemku. V důsledku politických událostí z roku 1948 byly od roku 1951 vyloučeni z pronájmu honiteb jednotlivci, uzavírat nájemní smlouvy mohly jenom tzv. lidové myslivecké společnosti. V roce 1962 byl vydán – pro celé území tehdejší republiky – nový zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb., který odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků. Právo myslivosti příslušelo organizacím – státním lesům, státním statkům, jednotným zemědělským družstvům -, které ho mohly či musely za úplatu postoupit uživatelům, a sice pouze mysliveckým sdružením. Nejmenší výměna honitby byla stanovena na 500 ha. Odborným spolkem, který sdružoval jak lesníky či myslivce z povolání tak i myslivce ze záliby byla v roce 1869 založená „Pražská lesnická jednota Hubertus“. V roce 1883 vznikl „Spolek honební a ochrany zvěře. Po vzniku Československa v roce 1918 byl v roce 1919 ustaven „Československý lovecký a kynologický říšský svaz“. Mezinárodní spolupráce v myslivosti byla již za první republiky. ČSR patřila k zakládajícím členům Mezinárodní lovecké rady – C.I.C., která byla založena v roce 1928 a oficiálně zahájila svou činnost v roce 1930. V roce 1961 se ČSMJ sloučila se slovenským Sväzom poĺovných ochranných združení, název centrální organizace byl změněn na Československý myslivecký svaz (ČSMS). V důsledku federalizace státu v roce 1969 byla ukončena činnost ČSMS a ustaven Český myslivecký svaz (ČMS). V roce 1970 byl ustaven Federální výbor mysliveckých svazů v ČSSR (FV MS), jako společný koordinační a poradní orgán Českého mysliveckého svazu a slovenského poĺovnického zväzu. Podle nového zákona o myslivosti č. 270/92 Sb. se ČMS stal organizací s členstvím myslivců zcela dobrovolným a byl zbaven spoluúčasti na řízení myslivosti. Myslivecká sdružení se podle zákona o sdružování občanů č. 83/1990 Sb. stala samostatnými právnímu subjekty. V roce 1992 byl název Český myslivecký svaz změněn na Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ). Předsedou byl zvolen Prof.ing. Josef Hromas,Csc. Česká republika je členem Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře CIC. Zastoupením ČR je pověřena ČMMJ. Od roku 1995 je ČMMJ také členem Federace mysliveckých organizací Evropské unie – F.A.C.E. V roce 2012 byla myslivost zapsána jako nehmotná kulturní památka na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky. Od roku 2016 je české sokolnictví zapsáno organizací UNESCO na seznamu Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Post: 13 October 09:56

Od čtvrtka 12. září do čtvrtka 19. září do 18:00 můžete hlasovat v V. kole soutěže Rarita roku 2024. Do tohoto kola bylo přihlášeno celkem 11 srnčích trofejí, které si mů

Od čtvrtka 12. září do čtvrtka 19. září do 18:00 můžete hlasovat v V. kole soutěže Rarita roku 2024. Do tohoto kola bylo přihlášeno celkem 11 srnčích trofejí, které si můžete prohlédnout v připojené galerii. Výsledky hlasování budou zveřejněny společně s výsledky hlasování odborné poroty v říjnovém Světě myslivosti a na internetových stránkách Světa myslivosti. https://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/rarita-roku-2024-v-kolo-muzete-hlasovat

Post: 17 September 08:48

V první polovině loňského listopadu proběhlo Velké finále soutěže Rarita roku 2023. Porota a čtenáři vybírali z deseti finalistek postoupivších do závěrečného klání o abs

V první polovině loňského listopadu proběhlo Velké finále soutěže Rarita roku 2023. Porota a čtenáři vybírali z deseti finalistek postoupivších do závěrečného klání o absolutní vítězku XVII. ročníku populární soutěže, do něhož bylo přihlášeno celkem 99 trofejí (78 z Česka a 21 ze Slovenska). Vítězná trofej XVII. ročníku Porotci hodnotili trofeje, které postoupily do finále, stejným způsobem jako v základních kolech, tedy jedním až deseti body. Celkem 67 bodů zajistilo celkové vítězství trofeji srnce, jehož ulovil Jakub Brůna v honitbě Mysliveckého spolku Hubert Kotovice (okres Plzeň-jih). Lovec obdrží hlavní cenu v podobě pozorovacího dalekohledu Kahles Helia S 10×42 od firmy Kahles GmbH. Výhra mu bude slavnostně předána v prosinci v Kostelci nad Černými lesy. Druhé místo obsadila se 63 body trofej srnce uloveného Františkem Kubačkou v honitbě MS Maginhrad Velké Teriakovce (okres Rimavská Sobota, Slovensko). Cenou za toto umístění je lov daňka II. věkové třídy v honitbě Ralsko, která je režijní honitbou Vojenských lesů a statků České republiky, s. p. Na třetím místě skončila trofej srnce z honitby MS Kluky (okres Kutná Hora), jehož ulovil Martin Louda. Získala 61 bodů a její lovec převezme na slavnostním předání cen fotopast Watcher 01, kterou do soutěže věnovala firma REJ SERVIS, s. r. o., z Věžek u Kroměříže. O bod menší skóre měla trofej srnce uloveného Janem Jarolímkem v honitbě Honebního společenstva Tismice (okres Kolín). Lovci bude dodáno samonásypné krmítko Srnec PROFI od firmy ProLov, výroba mysliveckých zařízení, Žirovnice. Páté místo patří trofeji srnce, kterého ulovil Václav Prokop v honitbě Chýně (okres Praha-západ). Porota udělila této trofeji 52 bodů. Stejný zisk zaznamenala trofej Jakuba Berana, takže ke slovu musel přijít „rozstřel“. V takové situaci rozhoduje počet bodů získaných v základním kole a ten měla vyšší trofej Václava Prokopa. Lovci bude zaslán lovecký nůž od tradičního českého výrobce – firmy Mikov z Mikulášovic.

Post: 15 January 17:22

Den lesů nové generace: Jihočeši zvou 5. října do lesa i do muzea Pro jihočeské návštěvníky Dne lesů nové generace připravují Lesy ČR na sobotu 5. října před zámkem Ohrada a v lesích u Bezdreva trasu, na které si mohou lidé vyzkoušet třeba měření dřeva, výrobu oplůtků nebo sběr osiva. „Seznámí se s výchovou lesa a různými způsoby jeho obnovy, uvidí v akci koně a vysvětlíme, proč v lesích ponecháváme biotopové stromy. Na místo je v určených intervalech sveze od zámku Ohrada speciální autobusová lesnická linka,“ říká Kamil Bjaček, jihočeský ředitel Lesů ČR. Někdo určitě zkusí střelbu ze vzduchovek pod vedením lektorů Českého střeleckého svazu, jiného zaujmou letové ukázky dravců nebo soutěž zručnosti profesionálních dřevorubců. „Seznámíme i s historií a současností chovu zvěře v historických hlubockých oborách,“ dodává Bjaček. Program bude pokračovat také v areálu Národního zemědělského muzea na Ohradě. Návštěvníky čeká mobilní laboratoř Akademie věd ČR nebo stánky s lesní pedagogikou. „Lesy České republiky jsou naším významným partnerem. Podporují naši muzejní činnost, zejména restaurování sbírkových předmětů či vzdělávací akce. Jsem opravdu hrdý na to, že se nám podařilo skloubit dvě regionální lesnické akce – Den lesů nové generace a Lesnické dny Národního zemědělského muzea Ohrada. Spojujeme síly, abychom ukázali veřejnosti práci lesníků a zdůraznili význam hospodářských lesů v historii, současnosti i budoucnosti. Doufám, že jsme zahájili novou lesnickou tradici — atraktivní akci nejen pro laickou veřejnost, ale i pro všechny naše kolegy, lesníky,“ říká Václav Kinský, ředitel muzea lesnictví, myslivosti a rybářství na Ohradě, pobočky Národního zemědělského muzea. Hlavní program bude v sobotu 5. října od 10 do 16 hodin, ale už na pátek je připravené zábavné i naučné dopoledne pro školy. Více informací zájemci najdou na webových stránkách Národního zemědělského muzea i na speciálním webu Lesů ČR www.sazimelesynovegenerace.cz https://youtu.be/ZPADTrUHPCM?si=5615VRjrzqwXPaYU

Post: 19 September 14:03

Search nearby countries

MX flag
CA flag
BS flag
BZ flag
CU flag
GT flag
KY flag
HN flag
SV flag
BM flag
JM flag
TC flag

Related to request “myslivost v ČR”

News

People

Organizations

Market

Booking

Library

Search

UH.app — social media network and application for hunters.

© 2025 Uhapp LLC. All rights reserved.